Andělský tvor vysoké hodnosti, který má zvláštní povinnosti a je odlišen od řádu serafínů. První z 91 biblických zmínek o cherubínech je v 1. Mojžíšově 3:24, kde je uvedeno, že když Bůh vyhnal Adama a Evu z Edenu, byli u vých. vchodu postaveni cherubíni (heb. keru·vimʹ) s planoucí čepelí meče a „střežili cestu ke stromu života“. Není uvedeno, zda bylo cherubínů více, nebo jen dva.

Postavy znázorňující cherubíny patřily k vybavení svatostánku, který byl vybudován v pustině. Na víku Truhly byli umístěni dva cherubíni z tepaného zlata, na každém konci víka jeden. Byli obráceni proti sobě a skláněli se k víku v pozici, která znázorňovala uctívání. Každý z nich měl dvě křídla, která byla rozprostřena vzhůru a zastiňovala víko, jako by bylo střeženo a chráněno. (2Mo 25:10–21; 37:7–9) Také na vnitřní straně stanových látek pro svatostánek a na oponě oddělující Svatou od Nejsvětější byly vyšity postavy cherubínů. (2Mo 26:1, 31; 36:8, 35)

 Nebyly to bizarní postavy, které by byly — jak tvrdí někteří lidé — napodobeninou nestvůrných okřídlených model, jež uctívaly okolní národy. Starověká židovská tradice se jednoznačně shoduje na tom, že tito cherubíni měli lidskou podobu (Bible o tom nemluví). Byla to krásná umělecká díla znázorňující nádherné andělské tvory a do všech podrobností byla vytvořena ‚podle vzoru‘, který Mojžíš dostal od samotného Jehovy. (2Mo 25:9) Apoštol Pavel je popisuje jako ‚slavné cherubíny zastiňující slitovnici‘. (Heb 9:5) Tito cherubíni byli spojováni s Jehovovou přítomností: „A sám se ti tam budu představovat a budu s tebou mluvit z místa nad víkem, z místa mezi dvěma cherubíny, kteří jsou na truhle svědectví.“ (2Mo 25:22; 4Mo 7:89) Proto bylo o Jehovovi řečeno, že „sedí na cherubínech [nebo ‚mezi cherubíny‘]“. (1Sa 4:4; 2Sa 6:2; 2Kr 19:15; 1Pa 13:6; Ža 80:1; 99:1; Iz 37:16) V symbolickém smyslu cherubíni sloužili jako „znázornění dvoukolého vozu“, na němž Jehova jel (1Pa 28:18), a křídla cherubínů poskytovala jak ochranu, tak i rychlý pohyb. Proto David ve své poetické písni popisoval, že Jehova mu přišel na pomoc tak rychle, jako by „přijel na cherubínovi a přilétl“ dokonce „na křídlech ducha“. (2Sa 22:11; Ža 18:10)

V podrobných stavebních plánech pro Šalomounův nádherný chrám se počítalo s tím, že v Nejsvětější mají být dva obrovští cherubíni. Byli vyrobeni ze dřeva olejného stromu a potaženi zlatem a každý z nich byl vysoký deset loket (4,5 m). Oba stáli obráceni k V na pomyslné čáře, která probíhala středem místností od S k J. Stáli sice od sebe deset loktů daleko, ale jejich roztažená křídla se uprostřed místnosti svými konci dotýkala a zastiňovala pod sebou truhlu smlouvy a její tyče. Svým vnějším křídlem se jeden dotýkal sev. a druhý již. stěny. Rozepjatá křídla cherubínů tedy zaujímala 20 loktů, což byla šířka místnosti. (Viz heslo CHRÁM.) Stěny a dveře chrámu byly také ozdobeny řezbami, jež znázorňovaly cherubíny a byly potaženy zlatem. Výzdoba v podobě cherubínů byla také na bočních stěnách měděných vozíků pro nádrže na vodu. (1Kr 6:23–35; 7:29–36; 8:6, 7; 1Pa 28:18; 2Pa 3:7, 10–14; 5:7, 8) Podobně zdobili vyřezávaní cherubíni i stěny a dveře chrámu, který spatřil ve svém vidění Ezekiel. (Ez 41:17–20, 23–25)

Ezekiel také líčí řadu vidění, v nichž spatřil symbolické cherubíny neobvyklého vzhledu. Nejprve o nich mluvil jako o ‚živých tvorech‘ (Ez 1:5–28) a později je označuje jako ‚cherubíny‘. (Ez 9:3; 10:1–22; 11:22) V těchto barvitých viděních jsou cherubíni úzce spjati s nádhernou osobností Jehovy a neustále mu jsou k službám.

Ezekielova prorocká kniha ukazuje, že Ezekiel měl také ‚vznést žalozpěv o tyrském králi‘. Tohoto krále v něm nazývá nádherným cherubínem, který přikrývá, který byl kdysi „v Edenu, Boží zahradě“, ale byl své krásy zbaven a byl učiněn ‚popelem na zemi‘. „Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: . . . ‚Jsi pomazaný cherubín, jenž přikrývá, a dosadil jsem tě. Prokázal ses být na svaté Boží hoře. Uprostřed ohnivých kamenů ses procházel. Byl jsi bezúhonný ve svých cestách ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla nespravedlnost. . . . Odstraním tě z Boží hory jako neposvátného, a zničím tě, cherubíne, jenž přikrýváš [„ochraňující cherubíne“, Vg].‘“ (Ez 28:11–19)