Ženský potomek; hebrejsky bath, řecky thy·gaʹter. (1Mo 5:4; Mt 14:6; Sk 21:9) V biblických dobách nebylo narození dcery tak velkou událostí jako narození syna; postavení dcer bylo méně ctěno než postavení chlapců a jejich jména nebyla zaznamenávána tak často. (1Pa 2:34, 35) Nicméně mnoho rodičů své dcery vřele milovalo a hájilo jejich zájmy. Na žádost truchlících rodičů Ježíš uzdravil dceru Féničanky a vzkřísil z mrtvých Jairovu dceru. (Mt 15:22–28; Lk 8:41, 42, 49–56)

V patriarchální společnosti měly dcery jistá práva, povinnosti a také omezení. Byly jim přidělovány různé práce v domácnosti. Dcery kněží jedly z kněžského přídělu z obětí. (1Mo 24:16, 19, 20; 29:6–9; 3Mo 10:14) Dcera byla majetkem svého otce, dokud ji neprovdal (Joz 15:16, 17; 1Sa 18:17, 19, 27), a jako taková mohla být dokonce použita jako zástava nebo být prodána do otroctví, ale ne cizinci. (2Mo 21:7–10; Ne 5:2–5) Dokud nebyla vdaná, její otec mohl zrušit její slavnostní sliby. (4Mo 30:3–5) Otec z ní podle zákona nemohl udělat prostitutku, a pokud byla znásilněna, mohl požadovat náhradu škody. (2Mo 22:16, 17; 3Mo 19:29; 5Mo 22:28, 29) Byly případy, kdy otcové nabídli své panenské dcery zkaženému davu, aby uchránili své hosty. (1Mo 19:6–8; Sd 19:22–24) Dcery někdy dostávaly dědictví spolu se svými bratry, ale v případě pěti dcer Celofchadových, jejichž otec zemřel bez synů, dostaly celé dědictví svých předků za podmínky, že se provdají jen za syny z kmene Manasse, aby majetek zůstal v témž kmeni. (4Mo 36:1–12; Joz 15:19; Job 42:15) Jestliže dcera ovdověla nebo byla rozvedená, mohla se vrátit do domácnosti svého otce. (1Mo 38:11; 3Mo 22:13)

Je „dcera“ vždy bezprostředním ženským potomkem?

Výraz „dcera“ byl použit i na jiné vztahy než na něčího přímého potomka. Za určitých okolností se tento výraz vztahoval na sestru (1Mo 34:8, 17), adoptivní dceru (Es 2:7, 15), snachu (Sd 12:9; Rut 1:11–13), vnučku (1Kr 15:2, 10, kde hebrejské slovo  dcera, bath, je v NS přeloženo jako vnučka; viz 2Pa 13:1, 2) a na potomka. (1Mo 27:46; Lk 1:5; 13:16)

Kromě toho, že se výraz „dcera“ používá pro vyjádření těchto přímých příbuzenských vztahů, je uplatňován na ženu obecně (1Mo 6:2, 4; 30:13; Př 31:29), na ženu z konkrétní země, konkrétního národa nebo města (1Mo 24:37; Sd 11:40; 21:21) a na ctitelku falešných bohů (Mal 2:11). Používal se jako všeobecné laskavé oslovení od člověka, který má autoritu, nebo jako oslovení mladší ženy starším člověkem. (Rut 3:10, 11; Mr 5:34) Tvary slova bath jsou také používány ve významu „ratolesti“ stromu (1Mo 49:22) a „závislá městečka“ většího města. (4Mo 21:25; Joz 17:11; Jer 49:2) Výraz „dcera“ v mnoha svých významech se v Bibli vyskytuje více než 600krát.