Jak hebrejské ra·cónʹ, tak řecké eu·do·kiʹa a tvary odvozené od těchto slov se vztahují na to, co někoho těší, i na to, že je někdo potěšen, a překládají se slovy „zalíbení“, „libost“, „schválení“, „dobrá vůle“ a podobně.

Boží dobrá vůle. V Bibli se tento výraz používá v souvislosti s Božím zalíbením a schválením neboli dobrou vůlí. (Ža 51:18; 106:4; Ef 1:5, 9) Bůh jasně stanovil, co požaduje od těch, kdo se mu chtějí líbit, a je to on, kdo rozhoduje, koho přijme za svého přítele a kdo bude příjemcem jeho dobré vůle. Ti, kdo odmítají Boží slovo nebo kdo se proti Bohu bouří, nezískají jeho dobrou vůli, naopak, pocítí jeho nelibost. (Ža 2:5; Heb 3:16–19)

Lidská dobrá vůle. Tentýž výraz se používá na schválení od člověka neboli na dobrou vůli z jeho strany. (2Pa 10:7; Es 1:8; Ří 15:25, 26) Apoštol Pavel mluvil o lidech, kteří káží Krista z dobré vůle. (Fil 1:15) Tito upřímní křesťané projevovali dobrou vůli apoštolovi, a tedy také Bohu a jeho Synu, které Pavel zastupoval. Takoví lidé okusili i dobrou vůli od Boha. (Př 8:35; 10:32; 11:27) Dalším příkladem dobré vůle člověka k druhým lidem je to, jak se Pavel vyjádřil o svých tělesných bratrech, o Židech: „Bratři, dobrá vůle mého srdce a má úpěnlivá prosba k Bohu za ně jsou opravdu k jejich záchraně.“ (Ří 10:1)

„Lidé dobré vůle.“ Když anděl oznamoval Ježíšovo narození, neobjevil se židovským náboženským vůdcům, ale pokorným pastýřům. Když pastýřům řekl, že se narodil Mesiáš, zástupy andělů volaly: „Sláva Bohu ve výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ (Lk 2:14) Andělé neprovolávali pokoj Božím nepřátelům, kteří neměli k Bohu pokojný vztah. „‚Není žádný pokoj,‘ řekl můj Bůh, ‚pro ničemné.‘“ (Iz 57:21) V Kralické bibli Lukáš 2:14 zní: „Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.“ Ale Bůh zde nevyjadřoval dobrou vůli lidem obecně; ani tím nemínil, že jeho pokoj se bude vztahovat i na ty, kteří se vůči němu pouze chovají přátelsky a s pochopením. Ne, Bůh mluvil o těch, kdo získávají jeho zalíbení pravou vírou v něho a kteří následují jeho Syna.

Moderní překlady jsou s tímto názorem v souladu a smysl textu vyjadřují jasně. V Malé Bibli od Františka Kováře tento text zní: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, jež si Bůh oblibuje.“ Nová smlouva tuto větu překládá: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení.“ Překlad Nového zákona od Ladislava Sýkory (1946) zní: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem bohulibým.“ I jiné moderní překlady tento verš překládají podobně.