Polokruhovitý oblouk spektrálních barev; viditelné znamení Jehovova smluvního slibu, že „již nikdy nebude odříznuto všechno tělo vodami potopy a již nikdy nenastane potopa, aby zničila zemi“. (1Mo 9:11–16) Pro označení duhy neexistuje v hebrejštině žádné samostatné slovo; v Bibli se proto používá běžné slovo, které znamená „oblouk“ (ke střílení šípů, neboli „luk“). (Ez 1:28)

 Vznik duhy bývá vysvětlován složitými teoriemi a vzorci. V podstatě se zdá, že když bílé světlo vstupuje do dešťové kapky, láme se a přitom se rozkládá na jednotlivé barevné složky, přičemž kapka působí jako nepatrný hranol. Na vnitřní stěnu kapky každá barevná složka dopadá a odráží se v jiném, specifickém úhlu. Pozorovatel tedy vidí oblouk, který má všech sedm barev spektra (od vnitřního okraje oblouku směrem k vnějšímu okraji: fialová, indigová, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená). Tyto barvy však mohou splývat, takže jen čtyři nebo pět z nich lze vidět jasně. Někdy se vytvoří větší a méně výrazný „druhotný“ duhový oblouk, který má obrácené pořadí barev. Duha je až dosud předmětem vědeckého studia. Carl B. Boyer uvádí: „Uvnitř dešťové kapky je interakce světelné energie a hmoty tak těsná, že nás to vede přímo ke kvantové mechanice a k teorii relativity . . . O vzniku duhy se sice ví mnoho, ale o tom, jak je vnímána, je dosud poznatků málo.“ (The Rainbow, From Myth to Mathematics, 1959, s. 320, 321)

První biblická zmínka o duze je obsažena ve zprávě o smlouvě, kterou Bůh uzavřel s Noemem a jeho potomstvem potom, co ti, kdo přežili potopu, vyšli z archy. (1Mo 9:8–17; Iz 54:9, 10) Již pohled na tuto nádhernou duhu musel v Noemovi a členech jeho rodiny vyvolat pocit uklidnění a byl pro ně znamením pokoje.

Existuje mnoho názorů na to, zda tehdy lidé viděli duhu poprvé. Někteří komentátoři tvrdí, že duha bývala vidět již předtím, a když Bůh ‚dal‘ duhu v tomto případě, že tomuto jevu, který existoval již předtím, ve skutečnosti ‚dal‘ zvláštní smysl nebo význam. Mnozí ze zastánců tohoto názoru tvrdí, že potopa byla jen místní nebo že při ní nedošlo k žádným podstatným změnám v atmosféře.

O duze zde však je zmínka poprvé, a kdyby byla duha vidět již předtím, pak to, že ji Bůh učinil zvláštním znamením své smlouvy, by ve skutečnosti neplatilo. Byl by to běžný jev, nebylo by to výrazné znamení změny, tedy něčeho nového.

Bible nepopisuje, do jaké míry byla atmosféra průzračná bezprostředně před potopou. Atmosférické podmínky však zjevně byly takové, že až do změny, která nastala, když „nebeské propusti byly otevřeny“ (1Mo 7:11), nikdo jiný duhu neviděl, dokud ji nespatřil Noe se svou rodinou. Možnost vidět duhu závisí na atmosférických podmínkách i dnes.

Zmínky o skvělé nádheře pokojné duhy, která se objevuje po bouři, jsou uváděny i v biblických popisech Boha a jeho trůnu. Ve vidění o Bohu, které měl Ezekiel, viděl prorok „něco, co vypadalo jako oblouk, který se objevuje ve velkém množství oblaků v den lijícího se deště“. Tím byla zdůrazněna ‚Jehovova sláva‘. (Ez 1:28) Podobně viděl i Jan Jehovův nádherný trůn a ‚kolem dokola trůnu byla duha, vzhledem jako smaragd‘. Pokojná smaragdově zelená barva duhy byla snad pro Jana náznakem pokoje a vznešeného klidu — a to bylo výstižné, protože Jehova, slavný Panovník, je pánem každé situace. (Zj 4:3) Jan také viděl anděla, ‚nad jehož hlavou byla duha‘ (Zj 10:1), což může naznačovat, že to byl zvláštní zástupce ‚Boha pokoje‘. (Fil 4:9)