Přejít k článku

Přejít na obsah

Efer

Efer

[mladý [jelen]].

1. Midianův syn uvedený jako druhý; vnuk Abrahama a jeho manželky Ketury. (1Mo 25:2, 4; 1Pa 1:33)

2. Muž z kmene Juda; Ezrahův syn uvedený jako třetí. (1Pa 4:1, 17)

3. Jeden ze sedmi mužů, kteří byli hlavami rodin v polovině kmene Manasse. Píše se o nich, že byli statečnými, silnými muži. Jejich potomci byli Bohu nevěrní, a proto Jehova dovolil, aby je asyrský král odvedl do vyhnanství. (1Pa 5:23–26)