Hlavní město starověké Médie, asi z doby kolem roku 700 př. n. l. Perský král Kýros II. ji vzal médskému králi Astyagovi a potom se Médové a Peršané pod Kýrovým vedením spojili. Ekbatana je v Písmu označena za místo, které v době, kdy vládl perský král Dareios I. (Hystaspis), patřilo do médské soudní oblasti. (Ezr 6:1, 2)

‚Ekbatana‘ je český přepis jména tohoto města. To je uvedeno u Ezry 6:2. Tato forma onoho jména odpovídá znění v latinské Vulgátě a také se nachází v řeckém textu apokryfních spisů, které byly zahrnuty  do Septuaginty. V masoretském textu a v syrské Pešitě je však uvedeno jméno „Achmeta“. Zdá se, že staří Řekové používali jméno Ekbatana na několik míst. Mezi učenci však dnes panuje všeobecná shoda, že Ekbatana, které se zmocnil Kýros, (a tedy ta, o které se zmiňuje Ezra 6:2) je novodobé město Hamadán, důležité obchodní centrum Íránu, které leží na úpatí hory Alwand, asi 290 km na ZJZ od Teheránu. Stejně jako byla Ekbatana významným městem na hlavní cestě vedoucí z Mezopotámie do míst dále na V, tak je i novodobý Hamadán křižovatkou různých cest, mimo jiné i cesty z Bagdádu do Teheránu.

Když jistí úředníci jmenovaní Peršany v době Zerubbabela zpochybňovali, zda je legální, aby Židé opravovali chrám, poslali dopis perskému králi Dareiovi I. a požadovali stvrzení Kýrova prohlášení o oprávněnosti rekonstrukčních prací. (Ezr 5:1–17) Dareios nechal provést šetření a v Ekbataně byl nalezen Kýrův výnos. Tak byla doložena legalita obnovy chrámu. Dareios vydal nařízení, aby Židům nikdo nebránil v práci, a jejich odpůrci dokonce dostali příkaz, aby jim poskytli potřebný materiál, a oni to „pohotově učinili“. Chrám byl zcela dokončen „do třetího dne lunárního měsíce adaru, totiž v šestém roce vlády krále Dareia“ neboli asi na jaře v roce 515 př. n. l. (Ezr 6:6–15)