Přejít k článku

Přejít na obsah

Elicur

Elicur

[můj Bůh je skála].

Syn Šedeura z kmene Ruben; jeden ze dvanácti náčelníků, kteří pomáhali Mojžíšovi a Áronovi při sčítání synů Izraele. (4Mo 1:1–3, 5, 17; 2:10; 10:18) Elicur se po dostavění svatostánku podílel na skupinovém předložení, které učinili náčelníci, a čtvrtý den kromě toho přinesl pro zasvěcení oltáře také svůj vlastní obětní dar. (4Mo 7:1, 2, 10, 30–35)