[vychovaný; zasvěcený].

1. Syn Kainův a otec Iradův. Enoch se narodil v zemi Uprchlictví poté, co Kain zabil svého bratra Abela. (1Mo 4:17, 18)

2. Syn, který se narodil Jaredovi v jeho 162 letech; sedmý muž v rodové linii od Adama. Kromě Metuzaléma, který se mu narodil v 65 letech, měl Enoch ještě další syny a dcery. Enoch byl jedním z ‚tak velkého oblaku svědků‘, kteří byli ve starých dobách vynikajícími příklady víry. „Enoch stále chodil s pravým Bohem.“ (1Mo 5:18, 21–24; Heb 11:5; 12:1) Jako Jehovův prorok předpověděl příchod Boha s jeho svatými myriádami, aby vykonal soud nad bezbožnými. (Juda 14, 15) Kvůli svému prorokování byl pravděpodobně pronásledován. Avšak Bůh nedovolil, aby protivníci Enocha zabili. Jehova „ho vzal“, tedy ukrátil jeho život, když Enochovi bylo 365 let. Enoch měl tedy mnohem kratší život než většina jeho současníků. Byl „přenesen, aby neviděl smrt“. To možná znamená, že Bůh ho uvedl do prorockého vytržení a pak ukončil jeho život, takže Enoch nezažil bolesti smrti. (1Mo 5:24; Heb 11:5, 13) Nebyl však vzat do nebe, jak je vidět z Ježíšova jasného výroku u Jana 3:13. Zdá se, že stejně jako v případě Mojžíšova těla Jehova Enochovo tělo odstranil, protože Enoch „nikde nebyl k nalezení“. (5Mo 34:5, 6; Juda 9)

Enoch není pisatelem „Knihy Enochovy“. To je neinspirovaná, apokryfní kniha, která byla napsána o mnoho století později, pravděpodobně někdy v druhém nebo prvním století př. n. l.

3. První město, o kterém je v Bibli zmínka. Kain toto město postavil v zemi Uprchlictví na V od Edenu a pojmenoval je po svém synu Enochovi. (1Mo 4:17)