Osiřelá židovská dívka z kmene Benjamín; měla hebrejské jméno Hadassa (což znamená „myrta“); patřila k potomkům těch, kdo byli společně s králem Jehojakinem (Jekonjášem) v roce 617 př. n. l. vypovězeni z Jeruzaléma. (Es 2:5–7) Byla dcerou Abichajila, strýce Mordekaie. (Es 2:15) Její starší bratranec Mordekai byl jejím poručníkem a jedním z králových sluhů, „kteří byli v králově bráně“ paláce v Šušanu za vlády perského krále Ahasvera  (Xerxa I. v 5. století př. n. l.). (Es 2:7; 3:2) Když Ahasverus svou královnu Vašti sesadil za neposlušnost, přikázal shromáždit všechny krásné panny a nějakou dobu jim dávat zvláštní masáž a krášlit je, aby si z nich mohl vybrat královnu náhradou za Vašti. Ester byla jednou z panen, které byly odvedeny do králova domu a svěřeny do péče strážce žen Hegaie. Na Mordekaiův pokyn neprozradila, že je Židovka. (Es 2:8, 10) Za královnu byla vybrána v sedmém roce Ahasverovy vlády. (Es 2:16, 17) Po celou dobu zůstala ve spojení s Mordekaiem a řídila se jeho radami. Promluvila s králem v Mordekaiově jménu, když Mordekai odhalil úklady proti králi. (Es 2:20, 22)

Ve dvanáctém roce krále Ahasvera připravoval Agagovec Haman, který byl ministerským předsedou, vyhlazení všech Židů ve 127 soudních oblastech Ahasverovy říše. Dostal od krále zplnomocnění vydat výnos, aby se vyhlazení uskutečnilo. (Es 3:7–13) Ester jednala podle Mordekaiových informací a rad, a proto králi odhalila, jaký ničemný úklad Haman osnuje. Svou reakcí vyvolal Haman v králi ještě větší vztek, a tak byl pověšen. (Es 4:7–7:10) Na Esteřinu žádost vydal král druhý výnos opravňující Židy k tomu, aby v den určený k jejich pobití bojovali o svůj život. (Es 8:3–14) Místodržitelé a státní úředníci kvůli králově vyhlášce a ze strachu před Mordekaiem, který se stal ministerským předsedou místo Hamana, pomáhali Židům dosáhnout úplného vítězství nad jejich nepřáteli. (Es 9) Mordekaiovy pokyny, které Ester potvrdila, Židům přikazovaly slavit každý rok svátek Purim; tento zvyk se zachovává dodnes. (Es 9:20, 21, 29)

I když v knize Ester není uvedeno Boží jméno, přesto z Mordekaiova a Esteřina jednání je zjevné, že oba byli věrnými služebníky pravého Boha Jehovy. Ester projevovala vlastnosti člověka, který důvěřuje Božímu zákonu. Byla „hezké postavy a krásného vzhledu“ (Es 2:7), ale ještě důležitější je to, že dávala najevo zdobení, kterým byl „utajený člověk srdce v neporušitelném šatu tichého a mírného ducha“. (1Pe 3:4) Tak si získala přízeň nejen Hegaie, strážce žen, ale i samotného krále. Nepovažovala nápadné zdobení za důležité, a proto „nežádala o nic kromě toho, o čem se zmínil . . . Hegai“. (Es 2:15) Jednala velmi taktně a projevovala sebeovládání. Podřizovala se svému manželovi Ahasverovi a přistupovala k němu taktně a s úctou, i když byla v nebezpečí života a toto nebezpečí hrozilo i jejímu lidu. Když bylo moudré mlčet, mlčela, ale když to bylo nutné, v pravý čas promluvila směle a nebojácně. (Es 2:10; 7:3–6) Přijímala rady od svého zralého bratrance Mordekaie a těmito radami se řídila, i když tím byl ohrožen její život. (Es 4:12–16) Svou lásku a věrnou oddanost Židům — svému lidu, který byl také Božím smluvním lidem — dala najevo tím, že jednala v jejich prospěch. (Viz heslo MORDEKAI č. 2.)