Sladkovodní jezero v severní Palestině, které bývá nazýváno také Kinneretské moře (4Mo 34:11), Genezaretské jezero (Lk 5:1) a Tiberiadské moře (Jan 6:1). (Řecké slovo překládané jako „moře“ může znamenat také „jezero“.) (MAPA, sv. 2, s. 740; VYOBRAZENÍ sv. 1, s. 336 a sv. 2, s. 740)

Velikost jezera a místopis. Galilejské moře leží v průměru 210 m pod úrovní hladiny Středozemního moře a patří do jordánské příkopové propadliny. Jeho největší hloubka je asi 48 m. Délka jezera od S k J je přibližně 21 km a jeho největší šířka je asi 12 km. Barva čisté vody Galilejského moře se v závislosti na ročním období mění od zelené až po modrou a průměrná teplota vody se pohybuje od 14 °C v únoru do 30 °C v srpnu. Toto jezero je napájeno především vodou z Jordánu.

Dno Galilejského moře připomíná obrovské umyvadlo. Z břehů na vých. straně se zvedá příkré vápencové pohoří pokryté lávou, které dosahuje výšky asi 610 m. Na Z se však hory nezvedají tak prudce. Kopci a pahorky je obklopeno prakticky celé Galilejské moře s výjimkou nížin kolem Jordánu, tedy místa na S, kde se řeka do jezera vlévá, a na JZ, kde řeka pokračuje ve svém toku. Území na S je poseto množstvím velkých čedičových balvanů. Na záp. pobřeží, jižně od města Tiberias, jsou horké sirné prameny, které jsou již dlouho známy svými léčivými účinky. Teplota jednoho z těchto sedmi pramenů je 58 °C.

Podnebí. Teplé podnebí v okolí Galilejského moře prospívá růstu tropických rostlin, například  cicimků, palem a indigovníků. Na březích jezera žijí vodní i suchozemské želvy, raci a drobní korýši. Vyskytuje se zde také množství ptáků a ryb. Přírodovědec H. B. Tristram v 19. století napsal: „Ten, kdo neviděl početná hejna ryb v Galilejském moři, si je těžko dokáže představit. Tato hejna často zabírají téměř půl i více hektaru vodní plochy, a ryby jsou tak namačkané, že když se pomalu pohybují vodami a hřbetní ploutve jim přitom vykukují nad hladinu, vypadá to z nevelké vzdálenosti tak, jako by na vodní hladinu dopadala silná průtrž mračen.“ (The Natural History of the Bible, 1889, s. 285)

Ničím mimořádným zde nejsou nenadálé bouře, jako byla například ta, kterou zažil Ježíš Kristus a jeho učedníci. (Mt 8:24; 14:24) Galilejské moře leží velmi nízko, a proto teplota vzduchu je zde mnohem vyšší než na okolních náhorních rovinách a pohořích. V důsledku toho dochází k atmosférickým poruchám. Údolím Jordánu se také často žene silný vítr od sněhem pokryté hory Hermon, která leží nedaleko na S.

Břehy tohoto jezera byly v prvním století n. l. hustě osídleny. Dnes však z devíti měst, o kterých Josephus psal, že ležela u Galilejského moře, stojí už jen Tiberias.

Ježíšovo kazatelské dílo na tomto území. Galilejské moře hrálo významnou úlohu v době Ježíšovy pozemské služby. Boží Syn několikrát mluvil ze člunu k velkým zástupům, které byly shromážděny na širokých březích posetých oblázky. (Mr 3:9; 4:1; Lk 5:1–3) Při jedné z těchto příležitostí Ježíš zázrakem způsobil, že někteří jeho učedníci měli velký úlovek ryb, a Petra, Ondřeje, Jakuba a Jana nazval ‚rybáři lidí‘. (Mt 4:18–22; Lk 5:4–11) V okolí Galilejského moře Ježíš vykonal mnoho mocných skutků. Uzdravoval nemocné, vyháněl démony (Mr 3:7–12), utišil vítr a moře (Mr 4:35–41) a šel po vodě (Jan 6:16–21); jednou zázračně nasytil více než 5 000 lidí a při jiné příležitosti více než 4 000 lidí — v obou případech to bylo pouze několika bochníky chleba a několika rybami. (Mt 14:14–21; 15:29, 34–38) Ježíš právem odsoudil tři města v této oblasti — Chorazin, Betsaidu a Kafarnaum — za to, že jejich obyvatelé na jeho činnost nereagovali, přestože byli svědky mnoha mocných skutků. (Mt 11:20–24)

U Galilejského moře se Ježíš po svém vzkříšení z mrtvých objevil některým svým učedníkům a podruhé jim dopomohl k zázračnému úlovku ryb. Potom zdůraznil, jak je důležité, aby byly jeho ovce syceny. (Jan 21:1, 4–19)