Slovem generace jsou obvykle myšleny všechny osoby, které se narodily přibližně ve stejné době. (2Mo 1:6; Mt 11:16) S tím souvisí také význam ‚současníci‘. V 1. Mojžíšově 6:9 je o Noemovi řečeno: „Prokázal se mezi svými současníky [doslova generacemi] jako bezúhonný.“ Když je slovo generace použito na příbuzenské vztahy v rodině, může jím být myšlena skupina potomků, například synové a dcery nebo vnuci a vnučky. (Job 42:16)

Tento výraz může být použit jako měřítko času ve vztahu k minulým nebo budoucím věkům. Lidské generace pocházející z hříšného Adama jsou pomíjivé na rozdíl od země, která trvá věčně. (Ka 1:4; Ža  104:5) Ale výrazy „nespočetné generace“ a „tisíce generací“ se vztahují na něco, co má trvat neurčitý čas. (1Pa 16:15; Iz 51:8) Příkaz, že Židé mají slavit Pasach „po všechny své generace“, ukazoval, že tento svátek mají slavit stále, až do doby, která se tehdy dala označit jako neurčitá. (2Mo 12:14) Bůh řekl Mojžíšovi, že Jehova je jeho pamětní jméno „na neurčitý čas“, „pro generaci za generací“, což znamená navždy. (2Mo 3:15) Apoštol Pavel nám říká, že Bohu má být vzdávána sláva „po všechny generace po celou věčnost“. (Ef 3:21)

Výraz generace může znamenat skupinu lidí, kteří se vyznačují určitými vlastnostmi nebo žijí v určitých charakteristických podmínkách. Bible mluví o „generaci spravedlivého“ (Ža 14:5; 24:6; 112:2), o ‚generaci pokřivené a převrácené‘ a o ‚generaci zvrácenosti‘. (5Mo 32:5, 20; Př 30:11–14) Podobně se o lidech z tehdejšího židovského národa vyjadřoval Ježíš Kristus, když byl na zemi, a apoštol Pavel takové výrazy používal všeobecně na tehdejší svět, který byl odcizen Bohu. (Mt 12:39; 16:4; 17:17; Mr 8:38; Fil 2:14, 15)

Hebrejským výrazem pro „generaci“ je slovo dór, které odpovídá aramejskému slovu dar. (Da 4:3, 34) Dór je odvozeno z kořenného slovesa, které znamená „srovnat do kruhu“ nebo „pohybovat se“ (Ez 24:5; Ža 84:10), a tak jeho základní význam souvisí se slovem „kruh“. Příbuzné slovo dur znamená „míč“. (Iz 22:18) Řeckým ekvivalentem je slovo ge·ne·aʹ, které je odvozeno od kořene, jehož význam je „být zrozen“.

Další hebrejské slovo, tó·le·dhóthʹ je někdy překládáno jako „generace“ nebo „rodokmen“ (4Mo 3:1; Rut 4:18), jindy jako ‚potomci‘ či ‚rodiny‘ (1Pa 5:7; 7:2, 4, 9) a také jako „dějiny“ či „původ“. (1Mo 2:4; 5:1; 6:9; srovnej EP, KB, He, NS a další překlady.)

Délka. Když je výraz „generace“ použit na lidi žijící v určité době, není možné délku takového období přesně stanovit, ledaže by toto období bylo vymezeno rozumnými hranicemi. Tyto hranice by mohly být určeny délkou života lidí či populace v té době. Délka života každé z deseti generací od Adama až po Noema byla v průměru více než 850 let. (1Mo 5:5–31; 9:29) Ale po Noemovi délka života prudce klesla. Například Abraham žil pouze 175 let. (1Mo 25:7) Dnes, podobně jako v době Mojžíšově, se lidé mohou za příznivých okolností dožít 70 či 80 let. Mojžíš napsal: „Dnů našich let je samo o sobě sedmdesát let; a pokud je jich pro zvláštní sílu osmdesát let, přece trvají na těžkostech a věcech, jež ubližují; vždyť to jistě rychle mine, a my ulétáme.“ (Ža 90:10) Mojžíš vyslovil obecné pravidlo, přestože někteří lidé mohou žít déle. Výjimkou byl sám Mojžíš, který se dožil 120 let, podobně jako jeho bratr Áron (123 let), Jozue (110 let) a někteří další lidé, kteří měli neobyčejnou sílu a vitalitu. (5Mo 34:7; 4Mo 33:39; Joz 24:29)

„Tato generace“ v Kristových proroctvích. Když se v biblickém proroctví mluví o ‚této generaci‘, je nutné vzít v úvahu kontext, abychom zjistili, o jakou generaci se jedná. Když Ježíš Kristus odsoudil židovské náboženské vůdce, řekl nakonec: „Vpravdě vám říkám: To všechno přijde na tuto generaci.“ Dějiny ukazují, že asi o 37 let později (v roce 70 n. l.) tehdejší generace osobně zažila zničení Jeruzaléma, jak to bylo předpověděno. (Mt 23:36)

O něco později téhož dne Ježíš znovu použil prakticky stejná slova, když řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ (Mt 24:34) V tomto případě Ježíš odpovídal na otázku týkající se zničení Jeruzaléma a jeho chrámu a také na otázku týkající se znamení Ježíšovy přítomnosti a závěru systému věcí. Je tedy logické, že jeho zmínka o ‚této generaci‘ měla uplatnění do roku 70 n. l. Ježíš však slovo „generace“ použil také na lidi, jejichž život bude určitým způsobem souviset s předpověděnými událostmi během jeho přítomnosti. (Mt 24)

Lidé, kteří žijí od roku 1914, zažívají ve stejnou dobu a v koncentrované míře mnoho těchto strašlivých událostí — války mezi národy, velká zemětřesení, hrozné nemoci, velké hladomory, pronásledování křesťanů a další poměry, o kterých Ježíš mluvil ve slovech u Matouše ve 24. kapitole, u Marka ve 13. kapitole a u Lukáše ve 21. kapitole.