1. Území v Egyptě, kde Izraelité bydleli 215 let (1728–1513 př. n. l.). (1Mo 45:10; 47:27) Ačkoli přesná poloha země Gošen není známa, zdá se, že se rozkládala ve vých. části Delty Nilu, přímo na vstupu do Egypta. To je patrné z toho, že Josef odešel ze svého bydliště v Egyptě, aby se v Gošenu setkal se svým otcem (který cestoval z Kanaánu). (1Mo 46:28, 29) Z podání řecké Septuaginty se zdá, že Gošen ležel blízko Vádí Tumilat.

Faraón choval v Gošenu dobytek a Hebrejci tam také pásli svá stáda bravu a skotu. (1Mo 47:1, 4–6; 50:8) Toto území je popisováno jako ‚ta nejlepší část Egypta‘, což je zřejmě relativní pojem, kterým se myslí velmi úrodné pastviny, tedy země, jež se nejlépe hodila pro potřeby Jákobovy rodiny. Gošen se možná dá ztotožnit se ‚zemí Rameses‘. (1Mo 47:6, 11) Když Jehova postihl Egypt ranami, jasně řekl, že „Gošen“ už od čtvrté rány jimi nebude poškozován. (2Mo 8:22; 9:26)

2. Město v hornatém kraji Judy. (Joz 15:20, 48, 51) Někteří badatelé předpokládají, že je totožné s místem Edh Dhahirija vzdáleným asi 18 km na JZ od Hebronu. ‚Země Gošen‘, o které jsou zmínky v Jozuovi 10:41 a 11:16 byla zřejmě oblast v jeho blízkém okolí. Tato oblast se přičleňovala k hornatému kraji mezi Hebronem a Negebem.