Syn Agagovce Hammedaty. Označení „Agagovec“ možná znamená, že Haman byl Amalekita z královského rodu. (Es 3:1; viz hesla AGAG č. 1; AGAGOVEC.) Pokud Haman byl Amalekita, tato skutečnost by sama o sobě vysvětlovala, proč tak prudce nenáviděl Židy; Jehova totiž vydal výnos o naprostém vyhlazení Amalekitů. (2Mo 17:14–16) K tomu došlo proto, že Amalekité projevovali k Bohu a k jeho lidu takovou nenávist, že v době, kdy Izraelité putovali pustinou, na ně z vlastního popudu podnikali útoky. (2Mo 17:8)

Haman byl služebníkem perského krále Ahasvera (Xerxa I.), který vládl v pátém století př. n. l. Hamanovi byla prokázána čest a byl jmenován ministerským předsedou v Perské říši. Rozlítilo ho, že se mu Žid Mordekai odmítal klanět, a proto zosnoval záhubu Mordekaie i všech Židů v Perské říši. Barvitě králi popisoval, že Židé jsou pro říši nežádoucí a že porušují zákon, protože mají zákony „odlišné od zákonů všeho jiného lidu“. Ke svému líčení připojil příslib zisku, když králi řekl: „Ať je napsáno, aby byli zničeni; do rukou těch, kdo tu práci udělají, vyplatím deset tisíc stříbrných talentů [asi 66 060 000 dolarů] tím, že je přinesu do královy pokladnice.“ Král dal Hamanovi svůj pečetní prsten a odpověděl: „Dává se ti stříbro, také lid, abys s nimi učinil podle toho, co je dobré v tvých vlastních očích.“ (Es 3:1–11)

Haman byl značně nadutý pýchou kvůli tomu, že dostal od krále oprávnění vydat výnos o vyhlazení a vyplenění Židů, a navíc kvůli tomu, že byl později pozván na dvě hostiny pořádané královnou Ester. (Es 3:12, 13; 5:4–12) Právě když si však Haman myslel, že se co nevidět uskuteční jeho nejvyšší cíle, situace se obrátila proti němu. Ačkoli sobecky očekával, že bude vyvýšen, zažil zdrcující pokoření, když mu král přikázal, aby uspořádal veřejnou slavnost k poctě nenáviděného Mordekaie, který kdysi odhalil připravovanou královraždu. (Es 6:1–12; 2:21–23) Hamanovi moudří muži a jeho manželka to považovali za znamení, že Haman před Židem Mordekaiem padne. (Es 6:13)

Hamanův pád dospěl ke katastrofálnímu vyvrcholení v průběhu druhé zvláštní hostiny pořádané královnou Ester, která byla Mordekaiova sestřenice. (Es 2:7) V Hamanově přítomnosti odvážně vznesla ke králi prosbu. Prozradila užaslému králi, že hrozí nebezpečí jeho vlastním zájmům; vražedné úklady totiž ohrožovaly také život královny. Když se král rozvzteklil, Ester směle odhalila, že tím zbabělým intrikánem je nyní zděšený ministerský předseda, „tento špatný Haman“. (Es 7:1–6) Později král nařídil, aby tento vraždychtivý Haman byl pověšen na kůl vysoký 22 metrů, který předtím sám Haman připravil pro pověšení Mordekaie. (Es 7:7–10) Naproti tomu Ester dostala Hamanův dům (Es 8:7) a Mordekai se stal ministerským předsedou; také dostal oprávnění dovolit Židům, aby se bránili. (Es 8:2, 10–15) Dva dny se Židé mstili na svých nepřátelích, pobili jich více než 75 000 a dosáhli tak skvělého vítězství. Deset Hamanových synů bylo zabito a další den nato byli na znamení hanby před očima lidu pověšeni. (Es 9:1–17; viz hesla ESTER; ESTER [KNIHA]; MORDEKAI č. 2; PURIM.)

Haman projevoval charakteristické vlastnosti Amalekitů. Zřejmě byl ctitelem falešných bohů a snad spoléhal na astrology, když si metáním losů nechal určit den příznivý pro záhubu Židů. (Es 3:7; viz heslo LOS.) Prováděl „skutky těla“ tím, že pěstoval modlářství a spiritismus, projevoval vražednou nenávist k Židům, jednal v pyšném, povýšeném a sobeckém duchu, nesmírně žárlil na jiné lidi — zejména na Boží služebníky — a záviděl jim. (Ga 5:19–21) Lhal a podváděl (Es 3:8), a když jeho plány  selhaly a on byl odsouzen, projevil se jako podlézavý zbabělec. (Es 7:6–8) Podle zásady uvedené v Římanům 6:16 se ukázalo, že Haman je služebníkem Božího Protivníka, Ďábla.