Při popisu toho, jak syrský král Ben-hadad obléhal Samaří, se uvádí, že nastal takový hladomor, že „oslí hlava dosáhla ceny osmdesáti kousků stříbra a čtvrtina míry kav holubího trusu měla cenu pěti kousků stříbra“. (2Kr 6:24, 25) Cena oslí hlavy byla přibližně 176 dolarů (pokud ‚kousky stříbra‘ byly šekely) a „čtvrtina míry kav [0,3 l] holubího trusu“ měla cenu asi 11 dolarů. Z toho je vidět, že kvůli nedostatku potravin byly takové věci jako kostnatá oslí hlava, kde bylo jen málo masa, drahým jídlem (přestože osel byl podle mojžíšského Zákona nečisté zvíře) a velmi drahý byl i holubí trus. Zmínka o holubím trusu zavdala příčinu ke značným sporům, pokud jde o to, zda je ten výraz doslovný a jak jej ten, kdo trus koupil, používal.

Byly předloženy argumenty pro názor, že výraz „holubí trus“ se mohl vztahovat na jistou rostlinu. Avšak není žádný doklad o tom, že rostliny, na které poukazují zastánci tohoto názoru, byly skutečně známy pod názvem holubí trus a že tyto rostliny byly dostupné lidem, kteří byli uvězněni v obleženém Samaří.

Ti, kdo uznávají doslovný význam tohoto výrazu, se zase neshodují v tom, jak byla tato látka používána. Někteří poukazují na to, že lidé na Středním východě odedávna používají holubí trus jako hnojivo při pěstování melounů. Zdá se však rozumné, že lidé, kteří jsou na pokraji smrti hladem, by se starali spíše o jídlo k okamžité spotřebě než o plodinu, která bude k užitku možná až za několik měsíců.

Mnozí se domnívají, že holubí trus se skutečně používal k jídlu, a poukazují na to, že je zde popisován hladomor a hrozné extrémy, ke kterým jsou dohnáni hladovějící lidé. A tak hrozba Senacheribova úředníka rabšakeho, že při asyrském obležení budou lidé v Jeruzalémě muset ‚jíst své vlastní výkaly a pít svou vlastní moč‘, byla sice záměrně extrémní a krutá a měla vyvolat oslabující strach, ale měla své opodstatnění. (2Kr 18:27) I když myšlenka na to, že by lidé jedli doslovný trus, je nesmírně odpudivá, není to samo o sobě důvodem pro to, aby byl tento názor odmítnut. Skutečnost, že v Samaří byl tak velký hlad, že ženy vařily a jedly vlastní děti, ukazuje, že lidé se dostali tak daleko, že jedli cokoli, co bylo dostupné. (2Kr 6:26–29) Někteří sice poukazují na to, že trus by měl malou výživnou hodnotu, ale to samo o sobě nevylučuje možnost, že byl kupován jako jídlo. Hladovějící lidé jednají často iracionálně a jedí všechno, co utlumí bolesti působené hladem.

Snad ještě pravděpodobnější je to, co říkají jistí rabíni, totiž že trus se používal jako palivo. V Bibli je zpráva o něčem podobném. Prorok Ezekiel dostal příkaz, aby znázornil stejně hroznou situaci za obležení, které postihne Jeruzalém, a aby si vařil jídlo na výkalech. (Ez 4:12–17) V mnoha částech světa je sušený dobytčí trus běžným palivem až dodnes. Je-li tento názor správný, pak zpráva prostě uvádí cenu potravin (v tomto případě oslí hlavy) a cenu paliva potřebného k jejich uvaření. Z dalších veršů 2. Královské 6. kapitoly je vidět, že situace ještě nebyla taková, že by lidé tehdy museli jíst maso syrové.