Když Jidáš začal mít výčitky svědomí kvůli 30 kouskům stříbra (pokud to byly šekely, pak to odpovídá 66 dolarům), které dostal za zradu, hodil je do chrámu. Přední kněží pak tyto peníze použili ke koupi ‚hrnčířova pole k pohřbívání cizích lidí‘. (Mt 27:3–10) Pole se stalo známým jako Akeldama neboli „Pole krve“. (Sk 1:18, 19; viz heslo AKELDAMA.) Od čtvrtého století je toto pole ztotožňováno s místem, které leží na již. svahu údolí Hinnom těsně před jeho ústím do údolí Kidron.

Vyjádření „hrnčířovo pole“ nespecifikuje, zda pole prostě vlastnil nějaký hrnčíř, nebo zda byl tento název odvozen od toho, že zde někdy v minulosti hrnčíři provozovali své řemeslo. Tato druhá domněnka se zdá být pravděpodobná v případě, že místo, které udává tradice, je správné. Bylo by to nedaleko Brány střepů (nebo, jak uvádí J. Simons v poznámce pod čarou v díle Jerusalem in the Old Testament [Leiden, 1952, s. 230], „Brány hrnčířů“), o níž se zmiňuje Jeremjáš 19:1, 2. (Srovnej Jer 18:2.) V tomto místě se dokonce i v nedávných dobách vyskytovala potřebná surovina, hlína. K výrobě hrnčířského zboží byla také potřebná dostatečná zásoba vody; uváděné místo leželo nedaleko pramene En-rogel a rybníka Siloe, a také nedaleko údolí Hinnom, kde v zimě možná tekla voda.