Prs je mléčná žláza; jako prsa bývá často označována prostě přední část lidského těla (muže nebo ženy) mezi krkem a břichem. Dvě hebrejská slova, která označují lidská prsa, jsou šadh a šodh. (Pís 8:1; Job 24:9) Řecké slovo označující prs je ma·stosʹ (Lk 11:27) a výraz označující hruď neboli prsa je steʹthos. (Zj 15:6) Lidská hruď, ňadra a prsa v Písmu označují blízký, důvěrný vztah a přízeň (Pís 1:13; Jan 13:25; 21:20), zralost (Pís 8:8, 10; Ez 16:7), krásu (Pís 4:5; 7:3, 7, 8), sexuální styk („zprostřed svých prsou“ [Oz 2:2], ‚prsy byly mačkány‘, ‚tiskli ňadra‘ [Ez 23:3, 21]), plodnost (1Mo 49:25; Oz 9:14), jásání a blahobyt (Iz 60:16; 66:11). ‚Bít se v prsa‘ nebo ‚vytrhnout si prsa‘ znamenalo mimořádné pokoření, tíseň a zármutek. (Iz 32:12; Ez 23:34; Lk 18:13; 23:48)

Žena, která slyšela Ježíše mluvit, vykřikla: „Šťastné lůno, které tě nosilo, a prsy, které jsi sál!“ Každá žena toužila mít vynikajícího syna a každá židovská žena toužila po výsadě stát se matkou proroka, a zejména Mesiáše, a proto byl výrok této židovské ženy pochopitelný. Ježíš však odpověděl: „Ne, spíše: Šťastní jsou ti, kdo slyší Boží slovo a dodržují je!“ Tím ukázal, že tělesně blízký vztah k němu není podstatný; důležité je duchovní smýšlení. Podle této zásady je jakékoli uctívání Marie jakožto matky našeho Pána vyloučeno. (Lk 11:27, 28)

Blížilo se zničení Jeruzaléma a obyvatele tohoto města čekalo hrozné krveprolití, a proto Ježíš řekl: „Pohleďte, přicházejí dny, ve kterých lidé řeknou: ‚Šťastné jsou neplodné ženy a lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!‘“ (Lk 23:29; srovnej Jer 16:1–4.)

Prsa neboli hruď člověka jsou v Hebrejských písmech odlišena od hrudi zvířete, která je anatomicky odlišná. Když Izraelité přinášeli oběti společenství, byla hruď (heb. cha·zehʹ) obětního zvířete podílem, který dostal kněz jako jídlo. (3Mo 7:29–35; 10:14, 15)