Neví se přesně, kterou oblast Bible označovala jako ‚Indii‘. (Es 8:9) Znalci se většinou domnívají, že jde o oblast v povodí řeky Indus a jejích přítoků, to znamená oblast Paňdžábu a snad také Sindhu. Podle svědectví historika Hérodota (Dějiny, III, 88, 94; IV, 44) se zdá, že „Indie“ začala být částí Perské říše za vlády Dareia Hystaspa (521–486 př. n. l.). Za Ahasvera (pokládaného za Xerxa I., syna Dareia Hystaspa) tvořila Indie vých. hranici impéria. (Es 1:1)

Je pravděpodobné, že údolí řeky Indus bylo osídleno zanedlouho po tom, co u stavitelů Babylóna došlo ke zmatení jazyků. Při srovnání civilizace v Mezopotámii se starověkou civilizací v údolí řeky Indus se ukázalo, že i zde se stavěly stavby podobné mezopotamským stupňovitým zikkuratům, našly se sochy lidských postav s hlavou v podobě masky, jenž je typická pro starověké mezopotamské sochy, a znaky obrázkového písma, které se podobají rané formě písma v Mezopotámii. Asyrolog Samuel N. Kramer se domnívá, že údolí řeky Indus bylo osídleno lidmi, kteří z Mezopotámie utekli, když tuto oblast obsadili Sumerové.