„Studna“ nebo „pramen“, kde Ježíš Kristus odpočíval a rozmlouval se Samaritánkou. (Jan 4:5–30) Tvrdí se, že to je Bir Jaʽqub (Beʼer Jaʽaqov) ležící asi 2,5 km na JV od dnešního města Nablus, nedaleko místa jménem Tell Balata, kde ležel Šekem. Jákobův pramen je hluboká studna; hladina vody nikdy nedosahuje k jejímu okraji. Měření provedená v minulém století ukazují, že studna je hluboká asi 23 m. Je přibližně 2,5 m široká, ale směrem k hornímu okraji se zužuje. Od konce května až do podzimních dešťů je studna obvykle vyschlá, a proto se někteří znalci domnívají, že obsahuje vodu dešťovou a podzemní. Jiní však zastávají názor, že do ní vtéká i voda z pramene, a že tedy může být také nazývána pramenem.

Bible přímo neuvádí, že tuto studnu vykopal Jákob. Poukazuje však na to, že Jákob měl v těchto místech pozemek. (1Mo 33:18–20; Joz 24:32; Jan 4:5) A Samaritánka Ježíšovi řekla: „Jákob . . . nám dal tu studnu a [sám] . . . z ní . . . pil spolu se svými syny a svým skotem.“ (Jan 4:12) Jákob ji tedy pravděpodobně vykopal nebo dal vykopat, aby měl vodu pro svou velkou domácnost a pro svá stáda; tak předešel těžkostem se sousedy, kteří nepochybně vlastnili ostatní zdroje vody v tom kraji. Nebo snad potřeboval lepší a trvalejší zásobování vodou, když ostatní studny v té oblasti vyschly.