Přejít k článku

Přejít na obsah

Jaakoba

Jaakoba

[z kořene, jenž znamená „uchvátit patu; vytlačit“].

Jeden z náčelníků kmene Simeon; ve dnech krále Ezekjáše pobil obyvatele úrodného údolí Gedoru a zvětšil tím území svého kmene. (1Pa 4:24, 36–41)