Přejít k článku

Přejít na obsah

Jazyk (I)

Jazyk (I)

Tělesný orgán, který hraje významnou úlohu při vnímání chuti a při mluvě. Vjem, který se běžně nazývá chuť, je výsledkem vzájemného působení chuťových pohárků a vůně zachycené čichem. Ještě důležitější je však to, že jazyk je také nezbytný pro mluvu, protože zřetelná výslovnost slov vyžaduje, aby se tento orgán obratně a velmi hbitě pohyboval. (Viz heslo ÚSTA, Patro.)

V Bibli se slovo ‚jazyk‘ často používá místo slova „řeč“. (1Mo 10:5; 5Mo 28:49; Iz 28:11; Sk 2:4; 19:6; 1Ko 12:10; viz heslo JAZYK [II].) Někdy se také vztahuje na národ mluvící určitou řečí. (Iz 66:18; Zj 5:9; 7:9; 13:7)

Ježíšův nevlastní bratr Jakub živě popisuje mocné působení jazyka a ukazuje, že křesťan musí velmi dbát na to, aby ho používal správně. Upozorňuje, že pokud někdo nedrží svůj jazyk na uzdě, může to způsobit, že jeho uctívání je nicotné. (Jk 1:26) Přirovnává jazyk k ohni, který může zničit les. Bezuzdný jazyk může pod vlivem ničivých sil způsobit tolik nespravedlnosti v tak velkém rozsahu, že to může někomu zkazit celý život. Pro toho člověka samotného i pro druhé může být jazyk v duchovním ohledu jedovatý. Lidským úsilím ho není možné zkrotit; žádný nedokonalý člověk se ani nemůže úplně zbavit ‚klopýtání ve slovu‘. (Jk 3:2–8) Pro křesťana však není nemožné tento nepoddajný orgán nedokonalého lidského těla krotit, protože díky Jehovově nezasloužené laskavosti poskytnuté prostřednictvím Krista člověk může udržet svůj jazyk na uzdě a také může předělat svou osobnost. (Jk 3:10–18; 1Pe 3:10; Kol 3:9, 10; srovnej Ža 34:13; 39:1.)

V souladu s Jakubovým popisem jazyka říká pisatel Přísloví, že klidný jazyk může být „stromem života“. Naopak překroucenost jazyka může znamenat „zhroucení v duchu“, protože smrt i život jsou v moci jazyka. (Př 15:4; 18:21) „Mírný jazyk může zlomit kost“ v tom smyslu, že mírnou odpovědí je možné člověka tvrdého jako kost obměkčit a zlomit jeho tvrdošíjnost i odpor. (Př 25:15) Jazyk, pokud mluví Boží slovo, může skutečně v duchovním smyslu uzdravovat. (Př 12:18) „Od Jehovy je odpověď jazyka“, protože pouze Jehova může dát správná slova, která vedou k duchovnímu uzdravení. (Př 16:1) Ježíšova služba přinesla uzdravení předpověděné v Písmu, protože Ježíš mluvil Boží slova, aby „ovázal lidi se zlomeným srdcem“. (Iz 61:1)

Jehova zdůrazňuje, že falešný jazyk považuje za velmi špatný, protože ho uvádí mezi sedmi věcmi, které nenávidí, a hned vedle něj staví „ruce prolévající nevinnou krev“. (Př 6:16–19) David píše o ničemných, že se pokoušejí zničit Božího služebníka ‚jazykem naostřeným jako meč‘, ale poukazuje na to, že Bůh zařídí, aby byli zraněni, protože ‚jejich jazyk je proti nim samotným‘. (Ža 64:3, 7, 8) Jehova svému lidu slibuje: „Každičký jazyk, který proti tobě povstane v soudu, odsoudíš.“ (Iz 54:17) To poskytuje útěchu Božím služebníkům, kteří se řídí Božím zákonem, i když ti, kdo jsou ve světě považováni za moudré, snad mluví velké věci a říkají: „Svým jazykem získáme převahu.“ (Ža 12:3–5) Možná ‚stále vyplazují jazyk‘ a bijí svým jazykem (Iz 57:4; Jer 18:18), ale jejich nezdar je jistý. (Př 10:31)

Jehova slíbil, že přiměje jazyky, které dříve koktaly, „rychle mluvit jasné věci“ a že způsobí, aby jazyky oněmělých ‚volaly radostí‘. (Iz 32:4; 35:6) Když byl Ježíš na zemi, uzdravoval doslova oněmělé lidi nebo lidi s nějakou vadou řeči. (Mr 7:33–37) Přijde čas, kdy bude každý jazyk mluvit správné věci, protože Jehova prohlašuje, že mu bude přísahat každý jazyk. Apoštol Pavel ukazuje, že se to bude dít prostřednictvím Ježíše Krista, když říká, že každý jazyk bude ‚otevřeně uznávat, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce‘. (Fil 2:11; Iz 45:23; Ří 14:11)

Jehova symbolicky popisuje sám sebe tak, že má jazyk, který ve svém hněvu použije „jako hltající oheň“. (Iz 30:27) Když Ježíš Kristus o Letnicích vylil svatého ducha přibližně na 120 učedníků shromážděných v jedné místnosti v Jeruzalémě, tento duch se projevil slyšitelně — učedníci mluvili různými jazyky — a viditelně — na každém z nich se usadil jazyk jakoby z ohně. (Sk 2:3, 4)