[Jehova je ochotný (ušlechtilý; štědrý)], Jonadab [zkrácená forma jména Jehonadab].

V hebrejském textu se pro obě osoby nesoucí toto jméno používají zaměnitelně obě varianty. České překlady zpravidla uvádějí Jonadab.

1. Davidův synovec; syn Davidova bratra Šimeaha. Jehonadab byl „velmi moudrý muž“, ale také lstivý a chytrý. Když Davidova syna Amnona podnítil, aby se mu svěřil se svou vášní ke své nevlastní sestře Tamar, předložil mu plán, jehož výsledkem bylo, že Amnon Tamar znásilnil. Když její vlastní bratr ze msty Amnona zabil, David dostal zprávu, že Absalom zabil všechny královy syny, ale Jehonadab byl po ruce, aby krále ujistil, že zemřel jen Amnon. (2Sa 13:3–5, 14, 22, 28–33) Je možná ‚Jonatanem‘ z 2. Samuelovy 21:21 a z 1. Paralipomenon 20:7.

2. Syn Rekabův; společník krále Jehua. Jeho setkání s Jehuem nebylo náhodné. Z vlastní iniciativy mu „přicházel vstříc“ a dostal Jehuovo požehnání. Další události ukázaly, že Jehonadab byl zcela v souladu s Jehuovou rozhodností vymýtit z Izraele uctívání Baala. Na každý Jehuův návrh Jehonadab rychle souhlasně odpověděl. „Je tvé srdce se mnou přímé?“ zeptal se Jehu. Jehonadab odpověděl: „Je.“ „Podej mi přece ruku,“ řekl Jehu, a Jehonadab mu ruku podal. V Jehuově dvoukolém voze Jehu Jehonadabovi řekl: „Pojeď přece se mnou a dívej se, jak nesnesu žádné soupeření s Jehovou.“ Jehonadab opět projevil ochotu. Nakonec, když se Jehu s Jehonadabem dostali do Samaří a všichni ctitelé Baala se shromáždili, Jehonadab se neodvrátil, ale doprovázel Jehua do Baalova domu a zůstal po jeho boku během pobíjení, které nastalo. Jehu zase projevil Jehonadabovi naprostou důvěru. (2Kr 10:15–28)

Téměř o 300 let později Jeremjáš použil na Jehovův pokyn Jehonadabovy potomky, Rekabovce, jako příklad věrnosti příkazům svého praotce, v protikladu k tomu, jak obyvatelé Judy a Jeruzaléma neposlouchali Boha. Jehonadab dal Rekabovcům příkaz, aby žili ve stanech, neseli semeno, nevysazovali vinice a nepili víno. Když jim Jeremjáš víno nabídl, odmítli a poukázali na příkaz svého předka Jehonadaba. Za takovou věrnost jim Jehova slíbil: „Od Jonadaba, syna Rekabova, nebude odříznut muž, který by vždy nestál přede mnou.“ (Jer 35:1–19)