Tento výraz je překladem hebrejského výrazu Jeho·wahʹ ceva·ʼóthʹ a v různých obměnách se v Písmu vyskytuje 283krát. Výraz nacházíme převážnou většinou v prorockých knihách, především u Izajáše, Jeremjáše a Zecharjáše. Pavel a Jakub použili ve svých spisech toto označení (transliterované do řečtiny) v případech, kdy citovali z proroctví nebo se na ně odvolávali. (Ří 9:29; Jk 5:4; srovnej Iz 1:9.)

Hebrejské slovo ca·vaʼʹ (j. č.; mn. č. ceva·ʼóthʹ) je v podstatě označením pro doslovnou armádu vojáků neboli pro bojové síly, například v 1. Mojžíšově 21:22; 5. Mojžíšově 20:9 a v mnoha jiných textech. Toto označení se však používá také v obrazném smyslu, například ve vyjádření „nebesa a země a všechno jejich vojsko“ nebo „slunce a měsíc a hvězdy, celé nebeské vojsko“. (1Mo 2:1; 5Mo 4:19) Tvar množného čísla (ceva·ʼóthʹ) je v mnoha případech použit na izraelské vojsko, například ve 2. Mojžíšově 6:26; 7:4; 4. Mojžíšově 33:1; Žalmu 44:9 a 60:10. Někteří znalci se domnívají, že označení „vojska“ ve výrazu „Jehova vojsk“ zahrnuje nejen andělská vojska, ale také izraelské vojsko a neživá nebeská tělesa. Zdá se však, že výraz „vojska“ označoval především, či snad výlučně, vojska andělská.

Když Jozue nedaleko Jericha viděl anděla, který k němu přišel, zeptal se ho, zda je na straně Izraele,  nebo na straně nepřátel. Anděl mu odpověděl: „Ne, ale já — jako kníže Jehovova vojska jsem nyní přišel.“ (Joz 5:13–15) Prorok Mikajáš řekl králům Achabovi a Jehošafatovi: „Určitě vidím Jehovu sedět na jeho trůnu a celé nebeské vojsko stát napravo a nalevo od něho“, což se zjevně vztahuje na Jehovovy duchovní syny. (1Kr 22:19–21) Použití množného čísla v označení „Jehova vojsk“ je vhodné, protože andělská vojska jsou nejen rozdělena na cherubíny, serafíny a anděly (Iz 6:2, 3; 1Mo 3:24; Zj 5:11), ale také je o nich řečeno, že tvoří organizované skupiny; proto mohl Ježíš Kristus říci, že má na svůj povel k dispozici „více než dvanáct legií andělů“. (Mt 26:53) Ezekjáš úpěnlivě prosil Jehovu o pomoc a volal jej slovy: „Jehovo vojsk, Bože Izraele, který sedíš na cherubínech.“ Měl přitom patrně na mysli truhlu smlouvy a postavy cherubínů na jejím víku, což symbolizovalo Jehovův nebeský trůn. (Iz 37:16; srovnej 1Sa 4:4; 2Sa 6:2.) Elišův bojácný sluha byl posílen zázračným viděním, ve kterém spatřil hornatý kraj kolem obklíčeného města, kde Eliša bydlel, „plný koní a ohnivých válečných dvoukolých vozů“, které patřily k Jehovovým andělským zástupům. (2Kr 6:15–17)

Označení „Jehova vojsk“ tedy znázorňuje moc, a to moc Svrchovaného Vládce vesmíru, který velí ohromným vojskům duchovních tvorů. (Ža 103:20, 21; 148:1, 2; Iz 1:24; Jer 32:17, 18) Je to výraz, který vyvolává hlubokou úctu a posvátnou bázeň a zároveň je pro Jehovovy služebníky zdrojem útěchy a povzbuzení. David, sám a bez pomoci jakéhokoli pozemského vojska, předstoupil před hrozivě velkého Filištína Goliata „jménem Jehovy vojsk, Boha izraelských bitevních linií“. (1Sa 17:45) Nejen při doslovných bitvách, ale také ve všech ostatních obtížných situacích a při všech důležitých událostech může Boží lid jako celek i Boží služebníci jako jednotlivci čerpat odvahu a naději díky tomu, že uznávají Jehovovo majestátní, svrchované postavení, jež je patrné z toho, že Jehova ovládá mohutné bojové síly, které mu slouží z jeho nebeských dvorů. (1Sa 1:9–11; 2Sa 6:18; 7:25–29) To, že proroci při pronášení proroctví používali výraz „Jehova vojsk“, poskytlo těm, kdo tato proroctví slyšeli, další důvody, aby si byli jisti jejich splněním.