STAROVĚKÝ Jeruzalém byl místem, na které se Jehova rozhodl vložit své jméno. (2Pa 6:6) Sloužil jako středisko pravého uctívání a byl také sídlem vlády pro Izrael. O králích, kteří vládli z Jeruzaléma, bylo řečeno, že sedí „na Jehovově trůně“. (1Pa 29:23)

V bitvě s Jebusejci dobyl král David pevnost na hoře Sion a udělal z ní své hlavní město. Šalomoun město zvětšil a na hoře Moria a jejích úbočích postavil velkolepý chrám a také působivý komplex vládních budov. Tak město dosáhlo vrcholu své krásy. Jeruzalém byl městem, jež bylo úzce spojeno s Jehovovým jménem.

To nám pomáhá pochopit, proč má Jeruzalém tak významné místo v biblických proroctvích. Slouží jako vhodný symbol nebeské části Jehovovy organizace a jeho mesiášského Království v rukou Ježíše Krista.