Inspirovaná kniha Hebrejských písem napsaná ‚Joelem, synem Petuelovým‘. (Joe 1:1) O prorokově životě se vlastně nic neví.  Z jeho zmínek o Judě, Jeruzalému a Jehovově tamějším domě se dá usoudit, že prorokoval v Judě a možná bydlel v Jeruzalémě. (1:9, 14; 2:17, 32; 3:1, 2, 16–20) To, že se zmiňoval o ‚nížině Jehošafat“ (3:2, 12), vede nutně k závěru, že svou knihu napsal po Jehovově významném vítězství ve prospěch krále Jehošafata. Jaké období kniha přesně zahrnuje, je však sporné.

Doba psaní. Badatelé udávají různá data od doby před rokem 800 př. n. l. do doby kolem roku 400 př. n. l. Jejich důvody pro to, že kniha byla sepsána později či dříve, komentuje dílo The International Standard Bible Encyclopaedia (James Orr, ed., 1960, sv. III, s. 1690) takto: „Mnohé z uváděných argumentů jsou negativní, tzn. jsou úvahou o tom, co prorok neuvádí nebo o čem se nezmiňuje [včetně Chaldejců, Asyřanů, judského krále a desetikmenného království], a argument odvozený ze záměrného mlčení je, jak známo, nejistý.“ Podobně se nedá s určitostí říci, zda Joel citoval jiné proroky, nebo zda proroci citovali jeho. Dalo by se určit, že kniha byla napsána po vyhnanství v Babylóně, kdyby Joel (2:32) citoval Obadjáše (17). Na druhé straně je možné, že z Joela citoval nejen Obadjáš, ale dokonce mnohem dřívější prorok Amos. (Srovnej Joe 3:16 s Am 1:2.) To by znamenalo, že Joel napsal svou knihu nejpozději v době krále Uzzijáše (Am 1:1), snad kolem roku 820 př. n. l. I když to není rozhodující, zařazení Joelovy knihy v hebrejském kánonu mezi Ozeášem a Amosem ukazuje spíše na dřívější období.

Věrohodnost. Židé o kanonicitě knihy Joel nepochybovali, ale řadili ji na druhé místo mezi „malé“ proroky. Kniha je také v naprostém souladu s ostatními částmi Písma, jak je to vidět z mnoha podobností mezi Joelem a jinými biblickými knihami. (Srovnej Joe 2:2 se Sef 1:14, 15; Joe 2:4, 5, 10 se Zj 9:2, 7–9; Joe 2:11 s Mal 4:5; Joe 2:12 s Jer 4:1; Joe 2:13 s 2Mo 34:6, 4Mo 14:18, Ža 86:15 a 106:45; Joe 2:31 s Iz 13:9, 10, Mt 24:29, 30 a se Zj 6:12–17.) Splnění Joelových proroctví poskytuje ještě další argument pro věrohodnost této knihy. Jak bylo předpověděno, Tyros, Filistea a Edom zažily vykonání Jehovových rozsudků. (Joe 3:4, 19; podrobnosti viz pod hesly EDOM, EDOMITÉ; FILISTEA, FILIŠTÍNI;  ; TYROS.) O Letnicích v roce 33 n. l. apoštol Petr ukázal, že vylitím Božího ducha na učedníky Ježíše Krista se splnilo Joelovo proroctví. (Joe 2:28–32; Sk 2:17–21) Prorocká slova z Joela 2:32 později apoštol Pavel uplatnil na ty Židy i Nežidy, kteří ve víře vzývají Jehovu. (Ří 10:12, 13)

[Rámeček na straně 901]

DŮLEŽITÉ MYŠLENKY Z KNIHY JOEL

Kniha obsahuje působivé proroctví zdůrazňující Jehovovu pomstu a jeho milosrdenství

Napsaná možná kolem roku 820 př. n. l., devět let potom, co se Uzzijáš stal králem, a asi sto let po Jehovově velkolepém vítězství nad Moabem, Ammonem a obyvateli Seiru za dnů krále Jehošafata

Země je obnažena vpádem kobylek; Jehovův den je blízko (1:1–2:11)

O nastávající pohromě se bude mluvit mnoho generací

Země bude natolik zbavena rostlinstva, že se v Jehovově domě přestanou předkládat obilné i tekuté oběti

Kněžím je řečeno, aby truchlili a volali k Jehovovi o pomoc

Jehovův den je význačný ničivým vpádem „jeho [Jehovovy] vojenské síly“

Izraelité jsou vyzýváni, aby se vrátili k Jehovovi; Jehovův duch má být vylit (2:12–32)

Obyvatelé Sionu jsou vyzýváni, aby se „vrátili“ k Jehovovi; obnoví jejich blahobyt a ochrání je před ‚seveřanem‘

Jehova vyleje svého ducha na svůj lid a před příchodem svého „velkého a bázeň vzbuzujícího“ dne dá předzvěsti v nebesích a na zemi

Ti, kdo vzývají Jehovovo jméno, v Jehovově velkém dnu uniknou

Národy budou souzeny v ‚nížině Jehošafat‘ (3:1–21)

Národy budou souzeny za špatné zacházení s Božím lidem

Jsou vyzývány, aby se připravily na válku proti Jehovovi a aby přišly do nížiny Jehošafat; tam budou rozdrceny jako hrozny ve vinném lisu

V té době bude Jehova útočištěm pro svůj lid

Z Egypta a Edomu se stane pustina, kdežto Juda bude obývána lidmi a bude velmi úrodná; Jehova bude přebývat na Sionu