Hlavní město ležící v sv. cípu stejnojmenného ostrova. Leží proti jz. pobřeží Malé Asie. Pro svou výhodnou polohu byl Kós již v dávné minulosti významným obchodním a přístavním městem.

Apoštol Pavel se sice patrně plavil kolem tohoto města při své cestě z Efezu do Cesareje, a to na konci své druhé misionářské cesty asi v roce 52 n. l. (Sk 18:21, 22), ale jmenovitá zmínka o tomto ostrovu je ve Skutcích uvedena teprve ve spojitosti s koncem Pavlovy třetí cesty, tedy asi o čtyři roky později. Když se Pavel ‚odtrhl‘ od efezských dozorců, s nimiž mluvil v Milétu (Sk 20:17, 36–38), loď, na kterou s Lukášem nastoupil, ‚jela přímým kursem‘, to znamená, že plula po větru, který byl příznivý, a neměnila směr. A tak „dopluli na Kós“; tato cesta podél pobřeží byla dlouhá asi 75 km. Někteří komentátoři odhadují, že při sz. větrech, které jsou v Egejské oblasti obvyklé, trvala tato cesta asi šest hodin. Pavlova loď tedy mohla — jak naznačuje Lukáš — dorazit na Kós týž den, kdy vyplula z Milétu. Zdá se pravděpodobné, že tato loď zůstala přes noc zakotvená u vých. pobřeží Kósu a „příští den“ ráno vyplula na cestu dlouhou asi 120 km, aby se dostala na Rhodos. (Sk 21:1)

Tvrdí se, že ostrov Kós byl dlouhou dobu židovským střediskem v Egejské oblasti. Byl to svobodný římský stát v provincii Asie a podle Tacita jej v roce 53 n. l. Claudius zprostil placení daní.