V Bibli se slovem křišťál označuje čirý, průsvitný minerál, pravděpodobně odrůda křemene, která je někdy nazývána skalní křišťál. Skalní křišťál je nejryzejší forma křemene, který se skládá z křemíku a kyslíku. V charakteristické formě šestistěnu se objevuje téměř ve všech druzích hornin a je bezbarvý, čirý a podobný sklu. Skalní křišťál je mnohem tvrdší než ostatní známé nerosty, a někdy se z něj brousí drahokamy.

To, jakou hodnotu měl ‚skalní křišťál‘ (heb. ga·višʹ) za dnů Joba, si můžeme domyslet z toho, že o něm Job mluvil spolu s korálem a perlami, a přesto to všechno považoval za méně hodnotné než moudrost. (Job 28:18) Ve Zjevení se čirý, třpytivý, ryzí křišťál (řec. kryʹstal·los) používá, když se popisuje „skleněné moře podobné křišťálu“, zář svatého města, Nového Jeruzaléma, jako „jaspis, který září jako čistý křišťál“ a ‚řeka vody života, čistá jako křišťál‘. (Zj 4:6; 21:11; 22:1)