[svaté místo], Kadeš-barnea [svaté místo Barneje].

Izraelské tábořiště v pustině; leželo na okraji edomského území nedaleko ‚cesty do Šuru‘, což je možná dnešní Darb el-Šur, cesta vedoucí z Hebronu do Egypta. (1Mo 16:7, 14; 4Mo 20:14–16 [heb. ʽir (město) ve 4Mo 20:16 může znamenat i jen tábořiště; srovnej 4Mo 13:19.]) Je zřejmé, že vzdálenost mezi Chorebem a Kadeš-barnejí přes pohoří Seir byla 11 dnů cesty. (5Mo 1:2)

O Kadeši čteme, že ležel jak v pustině Paran, tak i v pustině Cin. Je možné, že se pustiny Paran a Cin u Kadeše sbíhaly, a proto mohlo být řečeno, že toto místo leželo v jedné i v druhé pustině. Nebo snad byla pustina Cin částí pustiny Paran, která byla větší. (4Mo 13:26; 20:1) V Abrahamově době bylo toto místo známo jednak jako En-mišpat a jednak jako Kadeš. (1Mo 14:7; 20:1) Totéž místo je patrně označeno jménem Kedeš. (Joz 15:21, 23)

Za místo, jež pravděpodobně může být ztotožněno s Kadešem, se považuje ʽAin Qedeis ležící asi 80 km na JJZ od Beer-šeby. Díky sladkovodnímu pramenu v Qedeis vznikla uprostřed nehostinné pustiny (srovnej 5Mo 1:19) travnatá oáza s keři a stromy. Nedaleko jsou ještě další dva prameny, a to ʽAin el-Qudeirat a ʽAin el-Qeseime. Dnes je největším z těchto tří pramenů ʽAin el-Qudeirat, a proto jej někteří znalci ztotožňují s Kadeš-barnejí. Nejdále na V však leží ʽAin Qedeis. Proto se zdá že Kadeš-barneji více odpovídá ʽAin Qedeis; již. hranice Kanaánu směrem od V na Z je totiž popsána takto: Kadeš-barnea (ʽAin Qedeis?), Chacar-addar (ʽAin el-Qudeirat?) a Acmon (ʽAin el-Qeseime?). (4Mo 34:3–5)

Pokud Izraelité skutečně v této oblasti tábořili, byl jejich tábor tak početný, že bezpochyby využívali všechny tři prameny. Například tábořiště těsně před přechodem Jordánu sahalo „od Bet-ješimotu po Abel-šittim“. (4Mo 33:49) Podle lokalit, které se těmto místům přiřazují, je to vzdálenost asi 8 km. Vzdálenost z Kadeš-barneje (ʽAin Qedeis) do Acmonu (ʽAin el-Qeseime) je asi 14 km a do Chacar-addaru (ʽAin el-Qudeirat) 9 km. Předpoklad, že mohli využívat všechny tři prameny, tedy není nelogický. Je také možné, že označení Kadeš-barnea platilo na celou oblast a že jméno bylo zachováno ve jménu pramene, který leží na JV. (Viz hesla ACMON; ADDAR č. 2.)

Ve druhém roce po vyjití z Egypta Izraelité vytáhli z Chacerotu a utábořili se v Kadeš-barneji. (Srovnej 4Mo 10:11, 12, 33, 34; 12:16; 13:26.) Tehdy Mojžíš vyslal 12 mužů na výzvědy do Zaslíbené země. Deset z těchto zvědů se vrátilo se špatnou zprávou, a tím v Izraelitech vyvolali vzpurnost a reptání. Jehova proto národ odsoudil k tomu, aby putoval pustinou. Když se potom Izraelité pokusili zmocnit se Kanaánu bez Božího schválení a vedení, utrpěli pokořující porážku. (4Mo 13:1–16, 25–29; 14:1–9, 26–34, 44, 45; 32:7–13; 5Mo 1:41–45) Potom Izraelité zůstali  nějaký čas v Kadeš-barneji. (5Mo 1:46) Jehovovým záměrem však nebylo, aby tam zůstali. Předtím jim řekl: „Zatímco Amalekité a Kananejci bydlí v nížině, zítra [heb. idiomatické spojení, které znamená „později“; viz 2Mo 13:14] se obraťte a odtáhněte na pochod k pustině cestou Rudého moře.“ (4Mo 14:25)

Izraelité tedy opustili Kadeš-barneu a 38 let putovali pustinou. (5Mo 2:1, 14) Zdá se, že během těchto let pobývali na 18 různých místech; to je totiž počet tábořišť, která jsou vyjmenována poté, co Izraelité opustili Chacerot. (Srovnej 4Mo 12:16–13:3, 25, 26; 33:16–36.) Izraelité se sice utábořili v Kadeši potom, co odešli z Chacerotu, ale ve 4. Mojžíšově 33:18 není po Chacerotu Kadeš uveden. Bylo to možná vynecháno úmyslně, nebo snad byl Kadeš totožný s Ritmou, což tvrdili někteří znalci v minulosti.

Nakonec se v prvním měsíci 40. roku po exodu Izraelité zřejmě vrátili do Kadeše. (4Mo 20:1; 33:36–39) Tam zemřela Mojžíšova sestra Miriam. Později Mojžíš a Áron přišli o výsadu vstoupit do Zaslíbené země, když neposvětili Jehovu ve spojitosti se zázračným opatřením vody, kterou Izraelité dostali, když v Kadeši tábořili. Potom Mojžíš prosil Edomity o dovolení, aby směli projít jejich územím. (4Mo 20:1–17) Tato žádost byla zamítnuta a zdá se, že Izraelité zůstali v Kadeši déle (4Mo 20:18; Sd 11:16, 17) a pak pokračovali směrem do Zaslíbené země cestou kolem hory Hor. (4Mo 20:22; 33:37) Když došli na Moabské pláně, na V od Jordánu, Jehova určil, že Kadeš-barnea bude tvořit část již. hranice Zaslíbené země. (4Mo 33:50; 34:4) Později Izraelité pod vedením Jozua dobyli oblast rozkládající se mezi Kadeš-barnejí a Gazou (Joz 10:41) a Kadeš-barnea pak ležela na již. hranici Judy. (Joz 15:1–4)

Žalm 29:8 říká, že působením Jehovova hlasu se pustina Kadeš „svíjí“. Může tím být míněna prudká bouře, která se z hor rozkládajících se na S žene na J do oblasti Kadeše a tam víří písek tak, že to vypadá, jako by se pustina svíjela.