Kadmiel
[Bůh vychází vstříc; Bůh jde v čele].
Levita, který se vrátil do Jeruzaléma (se Zerubbabelem) a kterého doprovázeli členové jeho rodiny. (Ezr 2:1, 2, 40; Ne 7:6, 7, 43; 12:1, 8, 24) Kadmiel a jeho synové pomáhali dohlížet na rekonstrukci chrámu. (Ezr 3:9)
Časový odstup mezi návratem z vyhnanství v Babylóně (537 př. n. l.) a událostmi, kdy izraelský národ v Nehemjášově době vyznal své hříchy proti Jehovovi (455 př. n. l.) a následně stvrdil pečetí „důvěryhodnou úmluvu“ (Ne 9:4, 5, 38; 10:1, 9, 10), nepřipouští, aby se při obou těchto událostech jednalo o téhož Kadmiela. Ve dvou posledně zmíněných událostech byli bezpochyby přítomni zástupci Kadmielova domu.