[něco zplozeného].

První dítě, které se narodilo na zemi prvnímu lidskému páru, Adamovi a Evě.

Po narození Kaina Eva řekla: „Zplodila jsem muže s Jehovovou pomocí.“ (1Mo 4:1) Měla snad na mysli, že je tou předpověděnou ženou, která zplodí semeno, jehož prostřednictvím přijde vysvobození? (1Mo 3:15) Pokud ano, velmi se mýlila. Oprávněně však mohla říci, že Kain byl zplozen „s Jehovovou pomocí“, protože Jehova hříšnému páru Adamovi a Evě neodňal schopnost rozmnožovat se, a když nad Evou vynášel rozsudek, řekl, že bude „rodit děti“, i když to mělo být v porodních bolestech. (1Mo 3:16)

Kain začal obdělávat půdu, a „když uplynul nějaký čas“, přinesli on a jeho mladší bratr Abel oběť Jehovovi. Cítili potřebu získat Boží přízeň. Avšak Bůh na Kainovu oběť z „ovoce zemské půdy“ „nepohlédl příznivě“. (1Mo 4:2–5; srovnej 4Mo 16:15; Am 5:22.) Někteří lidé poukazují na to, že o Kainově oběti není řečeno, že byla z nejvybranějšího ovoce, kdežto o Abelově oběti se píše, že to byly ‚prvotiny stáda, dokonce jejich tučné kusy‘. Problém však nebyl v kvalitě plodů, které Kain předložil. Jak ukazuje dopis Hebrejcům 11:4, Kainovi při předkládání oběti chyběla pohnutka víry. Abel však víru měl, a díky tomu byla jeho oběť přijatelná. Bůh nepohlédl příznivě na Kainovu oběť možná také proto, že jeho oběť byla nekrvavá, kdežto Abelova oběť představovala vylití života.

Jak se schválení a neschválení oběti projevilo, uvedeno není, ale nepochybně to bylo Kainovi i Abelovi zjevné. Jehova, který čte v srdci člověka (1Sa 16:7; Ža 139:1–6), znal Kainův špatný postoj, a to, že odmítl Kainovu oběť, mělo za následek, že se ten špatný sklon jasně projevil. Nyní Kain začal zjevně konat „skutky těla“, totiž „nepřátelství, rozepře, žárlivost, výbuchy hněvu“. (Ga 5:19, 20) Jehova zachmuřenému muži ukázal, že může dosáhnout vyvýšení, jestliže se obrátí, aby činil dobro. Mohl se pokořit a napodobit schválený příklad svého bratra, ale zvolil si, že nebude dbát na Boží radu, aby ovládl hříšnou touhu, která ‚se krčí u dveří‘ a chce ho opanovat. (1Mo 4:6, 7; srovnej Jk 1:14, 15.) Tento neuctivý postoj byl „stezkou Kainovou“. (Juda 11)

Potom Kain řekl svému bratrovi: „Přejděme na pole.“ (1Mo 4:8) (Tato slova sice nejsou v masoretském textu a řada hebrejských rukopisů zde má znak vynechávky, ale samaritánský Pentateuch, řecká Septuaginta, syrská Pešita a staré latinské texty sem tato Kainova slova k Abelovi zařazují.) Na poli Kain Abela napadl a zabil ho, a tak se stal prvním vrahem. Proto se o něm dalo říci, že „pocházel z toho ničemného“, který je otcem vrahů i otcem lži. (1Ja 3:12; Jan 8:44) Kainova bezcitná odpověď na Jehovův dotaz, kde je Abel, byla dalším dokladem jeho postoje; nebyl to výraz pokání nebo výčitek, ale lživé odseknutí: „Nevím. Jsem snad strážcem svého bratra?“ (1Mo 4:9)

To, že Bůh vypověděl Kaina ze zemské půdy, zjevně znamenalo, že ho vykázal z okolí zahrady Eden, a prokletí, které již zemi postihlo, bylo v Kainově případě ještě větší. Půda mu nedávala úrodu, i když ji obdělával. Kain vyjádřil lítost nad přísností trestu a projevil úzkost, že se na něm za vraždu Abela někdo pomstí, ale stále neprojevoval upřímné pokání. Jehova „ustanovil pro Kaina znamení“, aby Kain nebyl zabit, ale zpráva neříká, že to byl nějaký znak na Kainově těle. Tím ‚znamením‘ byl pravděpodobně sám Boží slavnostní výnos, který ostatní lidé znali a respektovali. (1Mo 4:10–15; srovnej v. 24, kde se na tento výnos odvolává Lamek.)

Kain odešel do vyhnanství do ‚země Uprchlictví, na východ od Edenu,‘ a vzal s sebou svou manželku, nejmenovanou dceru Adama a Evy. (1Mo 4:16, 17; srovnej 5:4, také mnohem pozdější příklad Abrahama, který si vzal za manželku svou nevlastní sestru Sáru, 1Mo 20:12.) Po narození syna Enocha se Kain „zabýval stavbou města“ a pojmenoval je po svém synovi. Takové město možná bylo podle současných měřítek jen opevněnou vesnicí a zpráva neuvádí, kdy bylo dokončeno. Kainovi potomci jsou uvedeni jen zčásti a jsou mezi nimi muži, kteří se vyznačovali kočovným chovem dobytka, hrou na hudební nástroje a kováním kovových nástrojů, a také ti, kteří byli známi mnohoženstvím a násilím. (1Mo 4:17–24) Kainova linie končí celosvětovou potopou v době Noemově.