Hebrejci a jiní Orientálci ve starověku často pekli chléb v podobě kulatých placek a bylo celkem běžné, že pro tento chléb používali výraz „koláč“. Koláče měly ale různý tvar. Například při zavedení kněžského úřadu v Izraeli byly použity „prstencovité chleby“ (heb. chal·lóthʹ) (2Mo 29:2, 23) a Tamar připravila „koláče ve tvaru srdce“ (heb. levi·vóthʹ). (2Sa 13:8, Rbi8, ppč) Abraham řekl Sáře, aby zhmotnělým andělům udělala k jídlu „kulaté koláče“  (heb. ʽu·ghóthʹ). (1Mo 18:6; viz také 4Mo 11:8; 1Kr 19:6; Ez 4:12.)

Jehova řekl skrze proroka Ozeáše: „Efrajim se stal kulatým koláčem neobráceným na druhou stranu.“ (Oz 7:8) Efrajim (Izrael) se smísil s pohanskými národy, přijal jejich způsob života, usiloval také o spojenectví s pohanskými národy, a v důsledku toho byl jako neobrácený koláč. Nebylo vzácností, že se koláče pekly na horkém popelu nebo horkých kamenech. Pokud se tyto koláče neobrátily, byly opečené, či dokonce připálené na jedné straně, ale neupečené na druhé straně.

V Izraeli se během oslavy Pasachu měly jíst „nekvašené chleby“ (heb. mac·cóthʹ) a na tuto oslavu navazoval ‚svátek nekvašených chlebů‘. (2Mo 12:8, 15, 17–20; 13:3–7; 23:15; 34:18; 5Mo 16:3, 8, 16) K obětem, které měli Izraelité předkládat Jehovovi, patřily nekvašené prstencovité chleby zvlhčené olejem nebo nekvašené oplatky potřené olejem. (3Mo 2:4–7, 11, 12) Zákon o obětech společenství, které se předkládaly Jehovovi, obsahoval také ustanovení, aby se obětovaly prstencovité kvašené chleby. (3Mo 7:13)

Když byla do Jeruzaléma přinesena truhla smlouvy, David „všemu lidu, celému izraelskému zástupu, muži jako ženě, každému, přiřkl pak prstencovitý chléb [heb. chal·lathʹ] a datlový koláč [heb. ʼeš·parʹ] a rozinkový koláč [heb. ʼaši·šahʹ], načež všechen lid šel, každý do svého vlastního domu“. (2Sa 6:19) Rozinkové koláče byly tvořeny lisovanými sušenými kuličkami vína neboli rozinkami. Je však pravděpodobné, že ve starověku se alespoň některé rozinkové koláče připravovaly z rozinek a mouky.

V Jeremjášově době se lid v Judě a v Jeruzalému věnoval falešnému uctívání a ženy ‚zadělávaly moučné těsto, aby udělaly obětní koláče „královně nebes“‘. (Jer 7:18) U Jeremjáše 44:19 je zmínka o této falešné bohyni a o ‚obětních koláčích‘ (heb. kaw·wa·nimʹ), které se pro ni dělaly. Není známo, z čeho tyto obětní koláče byly, ale zjevně se dávaly jako oběti na oltář. (Viz heslo KRÁLOVNA NEBES.)

Další typy koláčů, o nichž se Bible zmiňuje, jsou „koláče lisovaných [nebo sušených] fíků“ (heb. deve·limʹ; 1Sa 30:12; Iz 38:21), ‚sladký koláč‘ (heb. la·šadhʹ; 4Mo 11:8), „ploché koláče“ (heb. cap·pi·chithʹ; 2Mo 16:31), „kulatý koláč“ (heb. celulʹ; Sd 7:13), ‚koláče rozinek‘ (heb. cim·mu·qimʹ; 1Sa 25:18) a „sypané koláče“ (heb. niq·qu·dhimʹ; 1Kr 14:3). Řecké slovo aʹzy·mos znamená „nekvašený“ a při zmínce o ‚nekvašených chlebech‘ a ‚svátku nekvašených chlebů‘ je použit střední rod tohoto slova v množném čísle. (1Ko 5:8; Mr 14:1)