[heb. ken, mn. č. kin·nimʹ; qeʹrec; řec. koʹnops].

Jeden z četných druhů dvoukřídlého hmyzu. Komáři mají kulatou hlavičku a dlouhé, tenké končetiny s pětičlennými chodidly; mnoho komárů se živí krví. Samičky mají silný sosák, který jim umožňuje probodnout kůži člověka nebo zvířete, aby mohly sát jejich krev. Hebrejské slovo kin·nimʹ (nebo kin·namʹ) používané v souvislosti s třetí ranou, kterou byl postižen Egypt (2Mo 8:16–18; Ža 105:31), bývá překládáno různě, například „komáři“ (NS, EP, He), „vši“ (KJ) a „stěnice“ (KB); jako varianta  se také uvádějí „písečné mouchy“ a „blechy“ (AS [2Mo 8:16, Rbi 8, ppč]).

V Izajášovi 51:6 je jako „komár“ (NS) a „komáři“ (RS; AS, ppč) přeložen hebrejský výraz ken. Je velmi pravděpodobné, že ken je v tomto verši tvar jednotného čísla slova kin·nimʹ (nebo kin·namʹ), a ne jiné hebrejské slovo, které se píše stejně a znamená „správným způsobem, tímto způsobem, takto“; slovo, které v uvedeném textu předchází, je kemó, a to samo znamená „jako“ nebo „podobně“.

Hebrejské slovo qeʹrec překládané jako „komár“ (NS) se ve formě podstatného jména objevuje pouze v Jeremjášovi 46:20, kde je použito na Babylóňany za vlády Nebukadnecara, kteří mají jako nepřítel ze S přijít proti Egyptu, ‚pěkné jalovici‘.

O komáru se pak v Písmu mluví už pouze jednou, a to v Ježíšových slovech, jimiž otevřeně odsoudil zákoníky a farizey za to, že cedí komára, ale polykají velblouda. Židovští náboženští vůdci puntičkářsky lpěli na maličkostech, protože cedili své nápoje, aby se z obřadního hlediska neznečistili tím, že by spolkli komára. (3Mo 11:21–24) Ale to, že přehlíželi důležitější věci Zákona, bylo možné přirovnat ke spolknutí velblouda, který byl z obřadního hlediska také nečistým zvířetem. (3Mo 11:4; Mt 23:23, 24)