Přejít k článku

Přejít na obsah

Kosmetika

Kosmetika

Látky nebo prostředky používané k ošetření obličeje nebo jiných částí lidského těla s cílem změnit vzhled ošetřovaného člověka, zkrášlit ho nebo zvýšit jeho přitažlivost. Takovými přípravky může být ošetřována kůže, nehty nebo vlasy. České slovo „kosmetika“ je odvozeno od řeckého slova ko·sme·ti·kosʹ, které znamená „zručný ve zdobení“.

Izraelité mezi sebou měli výrobce mastí a ty, kdo masti míchali (2Mo 30:25; 1Sa 8:13; Ne 3:8); masti (často parfémované) se používaly běžně, možná častěji než ostatní kosmetické přípravky. Masti použité na kůži nebo na vlasy je v horkém, suchém podnebí chránily před vysušením. Používaly se i vonné oleje; takovým olejem kdysi jedna hříšná žena pomazala Ježíši Kristu nohy. (Lk 7:37, 38) Několik dnů před Ježíšovou smrtí přišla také Marie, sestra Lazara, „s alabastrovou nádobkou vonného oleje, pravého, velmi drahého nardu“ a pomazala Ježíše. (Mr 14:3; Jan 12:3; Mt 26:6, 7; viz heslo MASTI A VOŇAVKY.)

Když přijel Jehu do Jezreelu, Jezábel si nejen krásně upravila vlasy, ale „přistoupila k tomu, aby si nalíčila oči černou barvou“. (2Kr 9:30) Stejně jako starověké ženy v jiných zemích na Středním východě, i některé ženy v Izraeli používaly barvu na oči. (Ez 23:40) Barva na oči byla často černá, kontrastovala tedy s očním bělmem a působila, že se oči zdály větší. (Jer 4:30) V biblických zmínkách o barvení očí se o tomto zvyku nemluví v souvislosti s věrnými izraelskými ženami všeobecně, ačkoli jedna z Jobových dcer se jmenovala Keren-happuk, což možná znamená „roh černé (oční) barvy [tedy nádobka na líčidlo]“. (Job 42:14)

Skromné a vkusné používání kosmetických přípravků a ozdob Písmo nezakazuje. Pavel a Petr však vybízejí křesťanské ženy, aby se zdobily „se skromností a zdravou myslí . . . tak, jak přísluší ženám, které vyznávají, že hluboce ctí Boha“, a aby jejich ozdobou byl „utajený člověk srdce v neporušitelném šatu tichého a mírného ducha, který má velkou hodnotu v Božích očích“. (1Ti 2:9, 10; 1Pe 3:3, 4) A inspirovaná slova, jež vyjadřují, jakou hodnotu má dobrá manželka, výstižně říkají: „Půvab může být falešný a krása může být marná; ale žena, která se bojí Jehovy, ta si opatří chválu.“ (Př 31:30)