Napsaná, patřičně podepsaná a někdy i pečetí opatřená úmluva, jež obsahuje právní podmínky k dosažení určitého záměru; doklad, na základě kterého je možné provést převod nemovitosti. V tomto smyslu je hebrejské slovo seʹfer použito v Bibli jen jednou, a to v souvislosti s tím, že Jeremjáš koupil od svého bratrance Chanamela pole. (Jer 32:6–15)

Podrobnosti související s vyhotovením této listiny jsou zajímavé. Peníze, za které byla koupě uskutečněna, „sedm šekelů a deset kousků stříbra“, byly odváženy za přítomnosti svědků. (Jer 32:9) Jestliže toto ujednání vyjádřené slovy ‚sedm a deset‘ má být chápáno jako právnické vyjádření, které znamená 17 stříbrných šekelů (asi 37 dolarů), byla to vzhledem k času a okolnostem, za nichž byl pozemek prodán, rozumná cena. Byla válka a panoval hlad (bylo to jen několik měsíců před tím, než Nebukadnecar dobyl Jeruzalém).

Když byly peníze zaplaceny, byly ‚podle soudcovského přikázání a právních předpisů‘ vyhotoveny dvě listiny, pravděpodobně shodné. Jedné z nich se říkalo ‚listina o koupi, ta zapečetěná,‘ a druhá se jmenovala ‚ta, která zůstala otevřená‘. (Jer 32:11) Pouze o první z nich je řečeno, že ji svědkové podepsali, přičemž celá transakce proběhla „před očima všech Židů, kteří seděli na Nádvoří stráže“. (Jer 32:12) Obě listiny pak byly uloženy do hliněného džbánu, aby byly v bezpečí. (Jer 32:14)

Zvyk sepisovat listiny ve dvojím vyhotovení, ale zapečetit pouze jednu z nich, byl velmi praktický. Díky tomu, že jeden exemplář zůstal otevřený, mohly do něj zúčastněné strany kdykoli nahlédnout. Pokud se někdy stalo, že se poškodil, že byla zpochybněna jeho věrohodnost nebo že vzniklo podezření, že údaje byly pozměněny, mohl být zapečetěný exemplář předložen městským soudcům; ti nejdříve prozkoumali pečeť, pak ji rozlomili a oba exempláře porovnali.