O MÉDECH a Peršanech se v Písmu mluví často; drželi se totiž politiky náboženské tolerance, což posloužilo ke splnění biblických proroctví.

Jehova připustil, aby byli Židé odvedeni do zajetí do Babylóna, do země, která žádné národy ze zajetí nepropouštěla. Bůh však také předpověděl, že se Židé vrátí do své rodné země. (Jer 27:22; 30:3) V tomto ohledu posloužila Jehovovu záměru Médo-Persie, o níž se v Bibli symbolicky mluví jako o medvědu. (Da 7:5)

Krátce po pádu Babylóna vydal perský král Kýros rozhodnutí, že se Židé, kteří byli kdysi zajati, mohou vrátit do své domoviny a znovu vybudovat Jehovův chrám. (Ezr 1:2–4) Tento výnos později uznal Dareios I. (Ezr 6:1–11) Když král Ahasverus (velmi pravděpodobně Xerxes I.) dostal řádné informace, podepsal výnos, který zmařil úkladný plán na vyhlazení Židů. (Es 7:3–8:14) V roce 455 př. n. l. král Artaxerxes Longimanus dal Nehemjášovi svolení k tomu, aby znovu vybudoval jeruzalémské zdi; tehdy začalo prorocké odpočítávání času, který měl uplynout do doby, kdy se měl objevit Mesiáš. (Ne 2:3–8; Da 9:25)