Měď (heb. nechoʹšeth; řec. chal·kosʹ) jakožto měkký kov se snadno kovala a různým způsobem tvarovala. Neexistují doklady o tom, že lidé ve starověku používali nějaký tajemný postup vytvrzování čisté mědi popouštěním, ale ostří nástrojů dokázali jednoduše vytvrdit kováním za studena. Když se měď spojila s jinými kovy do podoby slitin, její tvrdost značně vzrostla. Jednou z takových slitin je bronz, což je měď s obsahem cínu (nálezy ze starověku obsahují od 2 do 18 procent cínu). Mosaz, slitina mědi a zinku, byla ve starověku používána, i když se k její výrobě používaly jiné metody než dnes. Výraz „mosaz“, který je použit v Kralické bibli, se může vztahovat na jakoukoli slitinu mědi.

Hebrejské slovo chaš·man·nimʹ přeložené výrazem „bronzové zboží“ (NS) se v Bibli vyskytuje pouze jednou. (Ža 68:31) Význam tohoto hebrejského slova není jistý, a proto se překládá různými slovy, například „nejvzácnější“ (KB, v. 32), „velmožové“ (EP a ČB-Hč, v. 32), „vyslanci“ (JB, La) a „vyslaní“ (ČB, v. 32).

Měď v čistém stavu se nevyskytovala hojně; získávala se z měděných rud obsahujících oxidy, uhličitany a sirníky, a to tak, že se tyto rudy musely tavit. Měděné doly byly ve Vádí Araba, ve vyprahlé části příkopové propadliny, která se táhne od Mrtvého moře na J k Akabskému zálivu ve vých. výběžku Rudého moře. (Job 28:2–4) Měď byla v horách v Zaslíbené zemi. (5Mo 8:9) Šalomoun odléval různé věci z mědi nedaleko Sukkotu. (1Kr 7:14–46; 2Pa 4:1–18) Měď se v hojné míře vyskytovala na Kypru. Jako zdroje mědi uvádí Bible také Javan, Tubal a Mešek. (Ez 27:13)

Měď a její slitiny měly různorodé a praktické použití. Je to jeden z nejstarších známých kovů; nástroje z mědi koval Tubal-kajin před potopou, k níž došlo v Noemově době. (1Mo 4:22) Vyrábělo se z ní nádobí pro domácnost a náčiní pro svatyni, k nimž patřily hrnce, mísy, pánve, lopatky a vidličky. (2Mo 38:3; 3Mo 6:28; Jer 52:18) Z mědi se dělaly dveře, brány, sloupy a hudební nástroje (2Kr 25:13; 1Pa 15:19; Ža 107:16; Iz 45:2); zbroj, štíty, zbraně a okovy (1Sa 17:5, 6, 38; 2Sa 22:35; 2Kr 25:7; 2Pa 12:10). Používala se také k výrobě model. (Zj 9:20) V době Ježíšovy pozemské služby byly v oběhu měděné mince. (Mt 10:9) Písmo se o mědi zmiňuje také v obrazném neboli v symbolickém smyslu. (3Mo 26:19; Job 6:12; Iz 48:4; 60:17; Jer 1:18; Ez 1:7; Da 2:32; Zj 1:15; 2:18)

Řecké slovo chal·kosʹ v 1. Korinťanům 13:1 se překládá výrazem „[kus] mosazi“ a je ho možné chápat tak, že se jím myslí činel.

Viz také hesla DŮL, TĚŽBA; LITÉ MOŘE; PŘEČIŠŤOVAČ, PŘEČIŠŤOVÁNÍ; ZPRACOVATEL KOVŮ.