Území blízko Galilejského moře, kam se Ježíš odebral potom, když zázračně nasytil asi 4 000 mužů. (Mt 15:39; v rukopisech novějšího data zde čteme „Magdala“.) Podle nejlepších řeckých rukopisů je totéž území v Markovi (8:10) nazváno ‚Dalmanuta‘. (Viz heslo DALMANUTA.)

V krajině kolem Galilejského moře dnes není známo žádné místo, které se jmenuje Magadan. Někteří badatelé však považují Magadan za totožný s Magdalou. Určitou podporou pro tento názor je  skutečnost, že písmeno n použité v hebrejských slovech se v aramejštině často nahrazuje písmenem l. Jméno Magadan tedy mohlo být změněno na Magdala. Jiní badatelé předpokládají, že výraz „Magdala“ se snad začal objevovat v novějších opisech řeckého textu proto, že byla snaha srovnávat Magadan s novodobým Madždalem.

Magdala (možná Magadan) je ztotožňována s místem Chirbet Madždal (Migdal) ležícím asi 6 km na SSZ od Tiberiady u Galilejského moře. Toto místo má strategicky významnou polohu, protože se v něm cesta vedoucí z Tiberiady podél Galilejského moře sbíhá s cestou běžící dolů ze záp. kopců. Našly se tam rozvaliny poměrně moderní věže, z nichž je patrné, že Madždal kdysi střežil již. vstup na Genezaretskou pláň. Obě jména, Madždal i Magdala (tvar hebrejského slova migh·dalʹ), znamenají „věž“. Toto místo je často považováno za domov Marie Magdalény.