V dnešních českých Biblích je to poslední kniha Hebrejských písem. V tradičním židovském kánonu je tato kniha zařazena mezi díla takzvaných malých proroků, ale před Spisy (Hagiografa). Knihu tvoří Jehovovo prohlášení o Izraeli prostřednictvím Malachiáše. (Mal 1:1)

Situace v Malachiášově době. V době, kdy Malachiáš prorokoval, byla mezi kněžími žalostná situace. V rozporu se Zákonem přijímali k obětem na Jehovově oltáři chromá, slepá a nemocná zvířata. (Mal 1:8; 3Mo 22:19; 5Mo 15:21) Neposkytovali lidu správné vedení a pokyny, proto mnozí klopýtali. (Mal 2:7, 8) Při souzení projevovali stranickost. (2:9) To vše mělo na Izraelity celkově špatný vliv a v jejich očích neměla služba Jehovovi žádnou hodnotu. (3:14, 15) Je to patrné z toho, že Izraelité nepodporovali chrám placením desátků. Izraelité natolik ztratili úctu k Jehovovi, že se rozváděli se svými manželkami, aby si mohli vzít ženy, které uctívaly falešné bohy. Mezi Izraelity se objevilo kouzelnictví, cizoložství, lhaní, podvody a útisk. (2:11, 14–16; 3:5, 8–10) Jehova proto předem varuje, že přijde ke svému chrámu, aby soudil. (3:1–6) Provinilce současně vybízí, aby činili pokání, když říká: „Vraťte se ke mně, a vrátím se k vám.“ (3:7)

Doba psaní. Na základě vnitřních dokladů lze datovat dobu, kdy byla kniha Malachiáš ukončena. Izraelité byli pod správou místodržitele, a proto byla napsána po vyhnanství v Babylóně. Uctívání probíhalo v chrámu, což ukazuje, že chrám byl již přestavěn. (Mal 1:7, 8; 2:3, 13; 3:8–10) Poukazuje to na období po Ageovi (520 př. n. l.) a Zecharjášovi (520–518 př. n. l.), protože tito proroci Izraelity vybízeli  k dokončení chrámu. (Ezr 5:1, 2; 6:14, 15) Izrael pravé uctívání zanedbával a zdá se, že toto nedodržování Božího zákona odpovídalo situaci, za jaké se Nehemjáš někdy po 32. roce vlády krále Artaxerxa (asi 443 př. n. l.) vrátil do Jeruzaléma. (Srovnej Mal 1:6–8; 2:7, 8, 11, 14–16; Ne 13:6–31.) Podobně jako kniha Nehemjášova, i Malachiášova kniha tedy mohla být sepsána po roce 443 př. n. l.

Soulad s dalšími biblickými knihami. Tato kniha je v plném souladu s ostatními částmi Písma. Z Malachiáše 1:2, 3 citoval apoštol Pavel, když chtěl znázornit, že Boží volba není závislá „na tom, kdo si přeje, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává“. (Ří 9:10–16) Jehova je označen jako Stvořitel (Mal 2:10; srovnej Ža 100:3; Iz 43:1; Sk 17:24–26), jako spravedlivý, milosrdný a jako Bůh, který se nemění a který nenechá bez trestu ty, kdo svévolně hřeší. (Mal 2:2, 3, 17; 3:5–7, 17, 18; 4:1; srovnej 2Mo 34:6, 7; 3Mo 26:14–17; Ne 9:17; Jk 1:17.) Kniha zdůrazňuje význam Božího jména (Mal 1:5, 11, 14; 4:2; srovnej 5Mo 28:58, 59; Ža 35:27; Mi 5:4) a vybízí, aby se pamatovalo na Mojžíšův Zákon. (Mal 4:4)

Kniha také obrací pozornost Izraele k příchodu Mesiáše a k Jehovovu dnu. Poukazuje na to, že Jehova vyšle toho, kdo je nazván ‚poslem‘; bude však jen předchůdcem většího ‚posla smlouvy‘, který bude doprovázet Jehovu. (Mal 3:1) Inspirovaná zpráva Matouše (11:10–14; 17:10–13), Marka (9:11–13) a Lukáše (1:16, 17, 76) společně ztotožňují Ježíšova předchůdce Jana Křtitele jako „posla“ a „Elijáše“, o němž je zmínka v Malachiášovi 3:1 a 4:5, 6.

[Rámeček na straně 1134]

DŮLEŽITÉ MYŠLENKY Z KNIHY MALACHIÁŠ

Prohlášení, které zdůrazňuje odpovědnost vůči Jehovovi Bohu, jsou-li jeho požadavky přehlíženy

Napsána prorokem Malachiášem, zjevně asi 95 let po tom, co se první židovští vyhnanci vrátili z Babylóna

Jehova Izrael miluje, ale Izraelité pohrdají jeho jménem (1:1–14)

Jehova svůj lid miluje tak, jako miloval Jákoba, zatímco Esaua nenáviděl

Izraelští kněží však Jehovovým jménem pohrdají a přijímají k obětem chromá a nemocná zvířata; taková zvířata by lidskému místodržiteli nedali

Kněží a lid jsou káráni za to, že se nedrží Jehovových cest (2:1–17)

Kněží se odklonili od Jehovových cest, což způsobilo, že mnozí „klopýtli v zákoně“, a tak kněží ‚zkazili smlouvu Leviho‘

Muži si brali cizozemské manželky a někteří jednali zrádně s manželkami svého mládí a rozváděli se s nimi

Izraelité Jehovu unavili, protože tvrdili, že on schvaluje ty, kdo činí špatné

Pravý Pán bude svůj lid soudit a přečistí ho (3:1–18)

Jehova přijde s poslem smlouvy k chrámu; přečistí a očistí Levity a obětní dary Judy budou Jehovovi příjemné

Kouzelníci, cizoložníci a ti, kdo falešně přísahají, kdo jednají podvodně a kdo utiskují druhé, zažijí rychlý soud

Přineste celé desáté díly do Jehovovy zásobárny a pak dostanete záplavu požehnání

Bude se psát pamětní kniha pro ty, kdo se bojí Jehovy; jeho lid uvidí rozdíl mezi spravedlivým a ničemným

Příchod velkého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne (4:1–6)

Jehovův den přinese úplné zničení ničemných, zatímco „zazáří slunce spravedlnosti“ na ty, kdo se bojí Božího jména

Tomuto dnu bude předcházet dílo obnovy, které vykoná prorok Elijáš