[zkoušení; zkouška].

Jedno ze jmen, kterými bylo pojmenováno místo nedaleko Refidimu, kde byla Izraelitům zázračně opatřena voda. Na Jehovův pokyn odešli Mojžíš a někteří starší muži Izraele ke skále v Chorebu. Tam Mojžíš do skály udeřil. Voda, která pak začala vytékat, proudila odtud do pustiny jako řeka. Mojžíš toto místo potom pojmenoval Masa (což znamená „zkoušení; zkouška“), protože Izraelité zkoušeli Jehovu svým reptáním, jehož příčinou byl nedostatek víry. A kvůli tomu, že se hádali, označil toto místo jménem Meriba (což znamená „hádání se“). (2Mo 17:1–7; Ža 105:41)

Krátce před svou smrtí Mojžíš Izraelity varoval, aby Jehovu nezkoušeli, jako to udělali u Masy. (5Mo 6:16; viz také 5Mo 9:22.) Když potom Izraeli žehnal, tuto událost znovu připomenul a ukázal, že tehdy byl vyzkoušen Levi. (5Mo 33:8) Levim byli v tomto případě myšleni možná ti, kdo sloužili jako hlavy kmene, tedy Mojžíš a Áron.

Izraelity později nabádal i žalmista, aby nezatvrzovali své srdce, jako to udělala generace, která putovala pustinou. Tím, že se zmínil o Meribě a Mase, velmi pravděpodobně nepřímo poukázal na to, jak u Refidimu Izraelité reptali kvůli vodě; tato situace byla typickým projevem nedostatku víry, který je provázel po celých čtyřicet let. (Ža 95:8–11) Zdá se, že tato myšlenka je také vyjádřena ve 3. kapitole dopisu Hebrejcům, kde jsou citována (z řecké Septuaginty) žalmistova slova: „Nezatvrzujte své srdce jako tehdy, když byl způsoben rozhořčený hněv [Meriba], jako v den, kdy byla učiněna zkouška v pustině [Masa], kdy mě vaši praotcové pokoušeli zkouškou, přestože viděli mé skutky po čtyřicet let [doslova „a čtyřicet let viděli mé skutky“].“ (Heb 3:8, 9) Slova v Žalmu 95:8 a v Hebrejcům 3:8 se mohou také vztahovat na pozdější reptání Izraelitů kvůli nedostatku vody, a to v době, kdy pobývali u Meriby v oblasti Kadeše. (4Mo 20:1–13)