První slovo záhadného poselství, které bylo v noci 5. října 539 př. n. l. (podle gregoriánského kalendáře) zázračným způsobem napsáno na omítnutou zeď Belšacarovy hodovní místnosti v Babylóně. Stalo se to těsně před tím, než město padlo do rukou Médů a Peršanů. Podle slov Daniela, kterému Jehova umožnil nápis přečíst a poskytnout jeho výklad, bylo na zdi napsáno: „MENE, MENE, TEKEL a PARSIN.“ (Da 5:25) Nápis se velmi pravděpodobně skládal pouze ze souhlásek, a proto bylo zapotřebí, aby do něho byly rozumným a správným způsobem doplněny samohlásky a také aby byl správně vyložen. Doslovný význam uvedených slov byl: „Jedna mina, jedna mina, jeden šekel a půl šekelu.“

Když začal předkládat přesný výklad, Daniel nejprve řekl: „To je výklad slova: MENE, Bůh sečetl dny tvého království a ukončil je.“ (Da 5:26) Už jen tato část poselství musela být Belšacarovi jasná. Jehova sesadil mocného Nebukadnecara, který měl větší moc než Belšacar. Jistě tedy byl schopen zkrátit i počet dnů kralování Belšacara a jeho spolupanovníka a otce, Nabonida. Jehova mohl tuto dynastii ukončit. Slovo „MENE“ se v nápisu objevilo dvakrát, možná proto, že se poselství vztahovalo na oba panovníky tehdejšího babylónského království, na Nabonida i Belšacara. Když však Daniel podával výklad nápisu, slovo „MENE“ použil pouze jednou; důvodem bylo možná to, že při této události byl přítomen pouze Belšacar.

Bible neukazuje, proč ani jeden z moudrých mužů Babylóna nebyl schopen nápis přečíst. (Da 5:8) Možná to bylo proto, že se jednalo o skryté poselství, nebo proto, že nápis mohl být napsán písmem nebo jazykem, které tito moudří muži neznali.