Produkt samic savců, který slouží k výživě jejich mláďat. Jako potravinu jej všeobecně používají také lidé. (1Mo 18:8; Sd 4:19; 5:25) Hebrejské slovo překládané jako „mléko“ se obvykle vztahuje na čerstvé mléko a je většinou odlišováno od tvarohu, sýra a másla. (5Mo 32:14; 2Sa 17:29; Job 10:10; Př 27:27) Není však dělán žádný rozdíl mezi mlékem krav, ovcí a koz. (Ez 25:4; 1Ko 9:7) Zkysané nebo sražené mléko se často smíchalo s medem a považovalo se to za osvěžující nápoj. David vzal „deset dílů mléka“ („sýra“, Vg) pro ‚velitele tisíce‘, když bral jídlo pro své bratry ve vojenském táboře. Tyto díly mohly být v podobě sýra vyrobeného z čerstvého mléka. Ekumenický překlad říká „deset homolek sýra“. (1Sa 17:17, 18)

Proč Zákon zakazoval vařit kůzle v mléce jeho matky?

Vařit kůzle v mléce jeho matky bylo zakázáno mojžíšským Zákonem. (5Mo 14:21) O tomto zákazu je dvakrát zmínka v souvislosti s tím, když někdo dává první ovoce Jehovovi. (2Mo 23:19; 34:26)

Teoretizovalo se o tom, že tato zvyklost má spojitost s pohanstvím, modlářstvím nebo kouzelnictvím.  Důkazy, které by to měly podporovat, však dnes nejsou považovány za spolehlivé.

Jinou hypotézou je to, že toto nařízení zdůrazňuje jistý všeobecně platný řád, který je náležitý a vhodný a kterým se máme řídit. Bůh dal mléko matky k tomu, aby se tím živila její mláďata. Používat mléko, aby se v něm vařil potomek matky, aby se potom mohl jíst, by bylo ublížením kůzleti a bylo by to přesným opakem toho, co chtěl Bůh, když takové opatření v podobě mléka udělal.

Třetí možností je, že tento příkaz byl dán proto, aby vzbudil soucit. Bylo by to v souladu s jiným nařízením, které zakazovalo obětovat mládě zvířete, pokud nejdříve nebylo se svou matkou nejméně sedm dnů (3Mo 22:27), zabít v jednom dnu nějaké zvíře i s jeho potomky (3Mo 22:28) nebo vzít z hnízda jak matku, tak její vejce či mláďata (5Mo 22:6, 7).

V proroctví. O Immanuelovi bylo předpověděno: „Bude [se] tvořit hojnost mléka, a proto bude jíst máslo; protože máslo a med bude jíst každý, kdo zůstane uprostřed země.“ Taková situace nastala kvůli zničení Judy Asyřany. A tak se země, která byla dříve obdělávaná, dusila plevelem. Proto se ti, kdo v zemi zbyli, museli do značné míry živit mléčnými produkty a divokým medem. Byly tam rozsáhlé pastviny, a tak zvířata, která zůstala naživu, dávala pro tak malý národ velké množství mléka. (Iz 7:20–25; srovnej 37:30–33.)

Obrazné použití. Mléko je často používáno v obrazném smyslu nebo ve znázorněních. (1Mo 49:12; Pís 5:12; Ná 4:7) Zdroje národů a lidu jsou nazvány mlékem. (Iz 60:16) Zaslíbená země je opakovaně popisována jako země, která „oplývá mlékem a medem“, což znamená hojnost, úrodnost a blahobyt díky Jehovovu požehnání. (2Mo 3:8; 5Mo 6:3; Joz 5:6; Jer 11:5; Ez 20:6; Joe 3:18) Pastýř v Šalomounově písni říkal, že jeho milovaná Šulamitka má med a mléko pod jazykem, což zjevně znamená, že její jazyk pronášel příjemná slova. (Pís 4:11)

Mléko podporuje tělesný růst k dospělosti, a proto jsou základní křesťanské nauky přirovnány k „mléku“ pro duchovní děti; toto mléko je posílí, aby rostli, dokud nebudou schopny přijmout „hutný pokrm“, hlubší duchovní pravdy. (1Ko 3:2; Heb 5:12–14) Apoštol Petr křesťanům řekl: „Jako novorozená děťátka si vytvořte touhu po nefalšovaném mléku, které patří ke slovu.“ Proč? Proto, aby dále rostli nejen k dospělosti, ale „k záchraně“, to znamená, aby si zajistili své povolání a vyvolení. (1Pe 2:2; 2Pe 1:10) V Izajášovi 55:1 volá Bůh ty, kdo jsou duchovně žízniví, aby si koupili toto duchovní „mléko“, které podporuje křesťanský růst a které mohou z Boží nezasloužené laskavosti mít i „bez peněz a bez ceny“.