Jméno skalnaté výšiny, na které král Šalomoun postavil velkolepý chrám Jehovovi. Toto místo předtím koupil jeho otec David od Jebusejce Aravny (Ornana), aby tam postavil oltář, protože to Bůh označil za způsob, jímž se zastaví metla následující po Davidově hříchu v souvislosti se sčítáním lidu. (2Sa 24:16–25; 1Pa 21:15–28; 2Pa 3:1; viz heslo ARAVNA.)

Starověká židovská tradice spojuje místo, na němž byl postaven chrám, s horou v ‚zemi Moria‘, kde se Abraham pokusil na Boží příkaz obětovat Izáka. (1Mo 22:2; viz Židovské starožitnosti, VII, 329–334 [xiii, 4].) To by znamenalo, že „země Moria“ je hornatý kraj kolem Jeruzaléma. Abraham cestoval z místa poblíž Beer-šeby do „země Moria“. Třetího dne uviděl zdálky místo, jež pro něj označil Bůh. (1Mo 21:33, 34; 22:4, 19)

Někteří znalci nesouhlasí se ztotožněním hory Moria s Chrámovou horou v Jeruzalémě, a to kvůli vzdálenosti od Beer-šeby a kvůli tomu, že není vidět „zdálky“. Ale místo, kam šel Abraham, byla „země Moria“. Prvního dne vstal Abraham časně ráno, osedlal svého osla, naštípal dříví, naložil je na zvíře a vydal se na cestu. (1Mo 22:2, 3) Bylo to ‚třetího dne, kdy pozvedl Abraham oči a zdálky začal vidět to místo [zemi Moria]‘. A tak jedině druhý den byl celým dnem cesty. K tomu, jak je hora Moria viditelná, a k tomu, jak dlouhá byla cesta, dílo The Illustrated Bible Dictionary říká: „Avšak vzdálenost z již. Filisteje do Jeruzaléma je asi 80 km, a to může opravdu trvat 3 dny, a v 1. Mojžíšově není tím, co by bylo sporné, ‚hora Moria‘, ale jedna z několika hor v zemi s takovým jménem; a kopce, na nichž leží Jeruzalém, jsou viditelné zdálky. Proto není nutné mít nějaké pochybnosti o tom, že Abraham předkládal oběť právě na místě,  kde stál později Jeruzalém, možná přímo na Chrámovém pahorku.“ (J. Douglas, ed., 1980, sv. 2, s. 1025) Cesta pěšky z Beer-šeby k hoře Moria, dlouhá kolem 80 km, by tedy pochopitelně trvala více než dva celé dny.

Hora Moria byla od Salemu v Abrahamových dnech zjevně dost daleko na to, aby obětování Izáka nebylo zcela viditelné obyvatelům tohoto města. Není žádný záznam o tom, že by tito obyvatelé byli svědky té události nebo že by se do ní pokoušeli zasahovat. Toto místo bylo i o několik století později nějakým způsobem izolováno, což můžeme odvodit z toho, že v Davidových dnech byl na hoře Moria mlat. Nicméně není žádná zmínka o tom, že by v těchto místech byly nějaké budovy. (2Pa 3:1)

Dnes je na vrcholu hory Moria postavena islámská svatyně známá jako Skalní dóm. (Viz heslo JERUZALÉM, Pozdější období.)