Předmět, na který byl Ježíš Kristus přibit, aby na něm zemřel. (Mt 27:32–40; Mr 15:21–30; Lk 23:26; Jan 19:17–19, 25) V klasické řečtině slovo (stau·rosʹ), které Překlad nového světa překládá jako „mučednický kůl“, znamená především vztyčený kůl, nebo sloup a neexistují  žádné doklady o tom, že by pisatelé Křesťanských řeckých písem toto slovo použili ve významu kůlu s příčným břevnem. (Viz heslo PŘIBITÍ, NARAŽENÍ NA KŮL; Int, s. 1149–1151.)

V knize The Non-Christian Cross John Denham Parsons uvádí: „V žádném z četných spisů tvořících Nový zákon není ani jediná věta, která by v původní řečtině třeba jen nepřímo nasvědčovala, že by stauros použitý v Ježíšově případě byl jiný než běžný stauros, tím méně, že by jej netvořil jeden kus dřeva, ale dva kusy stlučené dohromady v podobě kříže. . . . Je nemálo scestné ze strany našich učitelů, když překládají slovo stauros jako ‚kříž‘ při převodu řeckých církevních dokumentů do naší mateřštiny a když tento čin podporují tím, že do našich slovníků vkládají ‚kříž‘ jako význam slova stauros, aniž pečlivě vysvětlí, že to v žádném případě nebyl prvotní význam toho slova za dnů apoštolů, ani se nestal jeho prvořadým významem ještě dlouho poté. Jestliže se jím pak vůbec stal, tedy jen proto, že i přes neexistenci podpůrných důkazů se z nějakého důvodu usoudilo, že stauros, na němž byl popraven Ježíš, měl onen zvláštní tvar.“ (Londýn, 1896, s. 23, 24)

Proč Ježíš musel zemřít na kůlu. V době, kdy Jehova Bůh dal svůj zákon Izraelitům, zavázali se, že se jeho podmínkami budou řídit. (2Mo 24:3) Jako potomci hříšníka Adama však nebyli schopni dělat to dokonale. Dostali se proto pod prokletí Zákona. Ježíš tedy musel být pověšen na kůl jako prokletý zločinec proto, aby z nich toto zvláštní prokletí sejmul. Apoštol Pavel o tom napsal: „Vždyť všichni, kdo jsou závislí na skutcích zákona, jsou pod kletbou; neboť je napsáno: ‚Prokletý je každý, kdo nezůstává ve všech věcech, které jsou napsány ve svitku Zákona, aby je činil.‘ . . . Kristus nás koupí propustil z kletby Zákona tím, že se stal kletbou místo nás, protože je napsáno: ‚Prokletý je každý pověšený na kůlu.‘“ (Ga 3:10–13)

Obrazné použití. „Mučednický kůl“ někdy znamená strádání, hanbu nebo utrpení, které člověk prožívá proto, že je následovníkem Ježíše Krista. Ježíš řekl: „Kdokoli nepřijímá svůj mučednický kůl a nenásleduje mě, není mě hoden.“ (Mt 10:38; 16:24; Mr 8:34; Lk 9:23; 14:27) Výraz „mučednický kůl“ je také používán v tom smyslu, že představuje Ježíšovu mučednickou smrt na kůlu, smrt, jež umožnila vyplacení z hříchu a usmíření s Bohem. (1Ko 1:17, 18)

Ježíšova smrt na mučednickém kůlu poskytla základ pro odstranění Zákona, který odděloval Židy od Nežidů. Přijetím tohoto smíření, které bylo umožněno Ježíšovou smrtí, se tedy jak Židé, tak Nežidé, stali „jedno tělo Bohu prostřednictvím mučednického kůlu“. (Ef 2:11–16; Kol 1:20; 2:13, 14) To bylo mnoha Židům kamenem klopýtání, protože tvrdili, že pro Boží schválení je nezbytná obřízka a dodržování mojžíšského Zákona. Apoštol Pavel proto napsal: „Bratři, jestliže dosud kážu obřízku, proč jsem dosud pronásledován? Pak byl vskutku odstraněn kámen klopýtání, mučednický kůl.“ (Ga 5:11) „Všichni, kdo chtějí mít líbivý vzhled v těle, jsou ti, kdo se vás pokoušejí nutit k obřízce, jen aby nebyli pronásledováni pro mučednický kůl Krista, Ježíše. Kéž se nikdy nestane, abych se chlubil, vyjma mučednického kůlu našeho Pána Ježíše Krista, skrze něhož byl pro mne svět přibit na kůl a já pro svět.“ (Ga 6:12, 14) Židé Pavla pronásledovali proto, že vyznával Ježíšovu smrt na mučednickém kůlu jako jediný prostředek k záchraně. V důsledku toho byl pro apoštola svět něčím přibitým na kůl, odsouzeným neboli mrtvým, zatímco svět na něj pohlížel s nenávistí, jako na zločince přibitého na kůl.

Lidé, kteří přijali křesťanství, ale potom začali žít nemravným způsobem života, ukázali, že jsou „nepřátelé Kristova mučednického kůlu“. (Fil 3:18, 19) Jejich jednání ukazovalo, že nemají ocenění pro prospěch, který plyne z Ježíšovy smrti na mučednickém kůlu. ‚Pošlapali Božího Syna‘ a ‚hodnotu krve smlouvy, kterou byli posvěceni, považovali za obyčejnou‘. (Heb 10:29)