Kroužek nebo jiný předmět, který se nosí v uchu jako ozdoba. Zdá se, že Hebrejci neměli pro „náušnici“ žádné konkrétní slovo, protože jedno ze slov, kterými tuto ozdobu označovali (neʹzem), je možné použít jak pro nosní kroužek, tak pro náušnici. (Př 11:22; 2Mo 32:2) To, zda je míněna náušnice, nebo nosní kroužek, je někdy, i když ne vždy, možné určit z kontextu, ve kterém se v Písmu slovo neʹzem vyskytuje. Je pravděpodobné, že se v mnoha případech tvar náušnic a nosních kroužků příliš nelišil. K označení náušnice je také používáno hebrejské slovo ʽa·ghilʹ, které se vztahuje na ozdobu kruhového tvaru. (4Mo 31:50; Ez 16:12)

V mnoha starověkých národech nosili náušnice muži, ženy i děti. To, že se jimi zdobili muži řady zemí, je zřejmé z toho, jak jsou cizinci vyobrazeni na egyptských monumentech. Zdá se však, že v samotném Egyptě nebylo obvyklé, aby muži nosili náušnice, a není jisté, zda je běžně nosili izraelští muži. Náušnice však nosili Midianité; Izraelité je totiž od nich přinesli jako část válečné kořisti. (4Mo 31:1, 2, 50) Když se Áron chystal v pustině udělat zlaté tele, dal Izraelitům pokyn: „Strhněte zlaté náušnice, které mají v uších vaše manželky, vaši synové a vaše dcery, a přineste mi je.“ (2Mo 32:1–4)

Egyptské ženy nosily obvykle náušnice, které byly tvořeny velkými zlatými kruhy, z nichž některé měly průměr dokonce 4 až 5 cm; některé náušnice byly ještě větší a byly zhotoveny ze šesti samostatných kroužků spájených dohromady. Stříbrné náušnice byly nalezeny v Thébách; někdy to byly pouze ozdobné knoflíky do uší. V některých obdobích byly egyptské náušnice, podobně jako náušnice Asyřanů, poměrně složitě vypracovány; některé měly tvar kříže. Lidé si náušnice připevňovali obvykle tak, že kroužek či háček provlékli dírkou, která jim byla propíchnuta v ušním lalůčku.

Ve starověkém Egyptě lidé ve vysokém postavení nosili někdy v uších zlaté ozdoby, které měly tvar hada, jehož tělo bylo poseto  drahokamy. Náušnice, kterými se zdobili lidé na Středním východě, byly někdy tvořeny kroužky, k nimž byl jako přívěšek připojen některý z drahokamů. Tyto náušnice s přívěškem nebo náušnice ve tvaru kapky byly většinou označovány hebrejským výrazem neti·fóthʹ (z kořene na·tafʹ [což znamená „kapat“ nebo „ukápnout“]). Přívěškem mohly být perly nebo kuličky ze stříbra či zlata; v Bibli však takové náušnice nejsou popisovány. (Sd 8:26) Patřily k věcem, o nichž Jehova řekl, že je odejme domýšlivým ‚sionským dcerám‘. (Iz 3:16, 19)

Věrní Hebrejci a praví křesťané nenosili náušnice jako amulety, i když to ostatní národy ve starověku dělaly. V Bibli se sice výslovně nepíše, že by „náušnice“, které vlastnila Jákobova domácnost, byly považovány za amulety, ale přesto Jákob schoval jak „cizozemské bohy“, tak i „náušnice“ své domácnosti pod velký strom, který byl blízko Šekemu. (1Mo 35:2–4) Domýšlivé „sionské dcery“ vlastnily ‚ozdobné šumící mušle‘, které byly určitým druhem talismanu a nosily se možná buď jako přívěšek na náhrdelníku, nebo v uších. (Iz 3:20)

Když Izrael dostal výsadu přispět na svatostánek, lidé ochotného srdce darovali různé předměty, mezi nimiž byly i náušnice. (2Mo 35:20–22) O staletí později řekl Jehova Jeruzalému, že tomuto městu projevil lásku tím, že mu vložil náušnice do uší. (Ez 16:1, 2, 12) A v obrazném smyslu mluvil o zlaté náušnici Šalomoun, když řekl: „Zlatou náušnicí a ozdobou ze zvláštního zlata je moudrý karatel pro slyšící ucho.“ (Př 25:1, 12)