Přejít k článku

Přejít na obsah

Nadřazené autority

Nadřazené autority

Výraz, kterým jsou v Římanům 13:1 označeny lidské vládní autority. Tento text bývá překládán různě. „Každá duše ať se podřizuje nadřazeným autoritám, neboť není žádná autorita kromě od Boha; existující autority jsou umístěny do svých relativních postavení Bohem.“ (NS) „Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha.“ (EP) „Každý musí poslouchat státní autority, neboť žádná autorita neexistuje bez Božího dovolení a existující autority tam byly dosazeny Bohem.“ (TEV)

Jehova Bůh sice není původcem lidských vládních autorit (srovnej Mt 4:8, 9; 1Ja 5:19; Zj 13:1, 2), ale připustil, aby začaly existovat, a dále trvají s jeho svolením. Jestliže si však přeje, může Jehova takové autority odstranit, řídit nebo ovládat, aby byla splněna jeho vůle. Prorok Daniel o Jehovovi prohlásil: „Mění časy a období, odstraňuje krále a dosazuje krále.“ (Da 2:21) A Přísloví 21:1 říkají: „Královo srdce je jako proudy vody v ruce Jehovově. Obrátí je, kamkoli se mu zalíbí.“ (Srovnej Ne 2:3–6; Es 6:1–11.)

Proč se křesťané podřizují. Křesťané nemají žádný důvod, proč by měli odporovat uspořádání, které Bůh připustil, a proto mají pádný důvod k tomu, aby se podřizovali nadřazeným autoritám. Vládci, kteří jsou u moci, jako jednotlivci sice mohou být zkažení, ale obvykle druhé lidi netrestají za to, že dělají něco dobrého, tedy za to, že se drží zákonů země. Ale ten, kdo se dopustí krádeže, vraždy nebo nějakých jiných nezákonných skutků, může od vládnoucí autority očekávat nepříznivý rozsudek. Kdo se například úmyslně dopustí vraždy, mohl by být za tento zločin popraven. Po potopě dal Jehova Bůh oprávnění k tomu, aby nad vrahy byl vykonán rozsudek smrti (1Mo 9:6); kdyby tedy lidská vláda dala takového provinilce popravit, jednala by jako ‚Boží služebnice, mstitelka, aby projevila zlobu nad tím, kdo koná, co je špatné‘. (Ří 13:2–4; Tit 3:1; 1Pe 2:11–17)

Křesťané se však nadřazeným autoritám podřizují ne pouze proto, že tyto autority jsou schopny trestat provinilce. Pro křesťana to je otázka svědomí. Podřizuje se lidským autoritám, protože uznává, že to odpovídá Boží vůli. (Ří 13:5; 1Pe 2:13–15) Podřízenost nadřazeným autoritám — světským politickým autoritám — tedy nikdy nemůže být absolutní. Nebylo by možné, aby si křesťan zachoval dobré svědomí a činil Boží vůli, kdyby porušil Boží zákon proto, že by to vyžadovala politická autorita. Na podřízenost nadřazeným autoritám tedy musíme vždy pohlížet ve světle výroku, který prohlásili apoštolové před židovským Sanhedrinem: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Sk 5:29)

Vládní autority poskytují cenné služby, když zajišťují ochranu, bezpečnost a sociální péči pro své poddané, a proto mají jako úhradu za své služby nárok na daně a poplatky. Vládní autority mohou být označeny jako ‚Boží veřejní sluhové‘ v tom smyslu, že poskytují prospěšné služby. (Ří 13:6, 7) Takové služby někdy přímo pomohly Božím služebníkům, například tehdy, když král Kýros umožnil Židům, aby se vrátili do Judy a do Jeruzaléma a znovu vybudovali chrám. (2Pa 36:22, 23; Ezr 1:1–4) Jestliže autority vykonávají svou činnost správně, mají z toho často prospěch všichni. K této činnosti patří udržování právního řádu, podle kterého se lidé mohou dovolat spravedlnosti, dále ochrana před zločinci a nezákonným hromadným násilím a před podobnými věcmi. (Fil 1:7; Sk 21:30–32; 23:12–32)

Ovšem vladař, který svou autoritu zneužívá, nese před Bohem odpovědnost. Apoštol Pavel napsal: „Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě; neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; já oplatím, říká Jehova.‘“ (Ří 12:19; Ka 5:8)