Přejít k článku

Přejít na obsah

Natan

Natan

[[Bůh] dal].

1. Potomek Judy. Syn Attaie a otec Zabada. Natanův děd, který se jmenoval Jarcha, byl egyptským služebníkem. (1Pa 2:3, 34–36)

2. Jehovův prorok za vlády Davida; možná z kmene Levi. Když král odhalil Natanovi svou touhu postavit chrám k uctívání Jehovy, prorok mu odpověděl: „Všechno, co je ve tvém srdci — jdi, učiň.“ (2Sa 7:1–3; 1Pa 17:1, 2) Avšak té noci Jehova Natanovi sdělil, že místo toho, aby David stavěl chrám, postaví Jehova Davidovi trvalý dům, a že Jehovův dům vybuduje později Davidův potomek. Prostřednictvím Natana tedy Jehova ohlásil Davidovi smlouvu o království „na neurčitý čas“ v Davidově linii. (2Sa 7:4–17; 1Pa 17:3–15)

V pozdější době Jehova poslal Natana, aby upozornil jednak na to, jak velký hřích týkající se Bat-šeby David spáchal proti Chetitovi Urijášovi, a jednak na božský trest, který byl kvůli tomu na Davida uvalen. Natan to udělal taktně, ale účinně — použil k tomu podobenství. David tím byl podnícen, aby vyjádřil nad znázorněným jednáním svůj vlastní rozsudek, což udělal, aniž by něco tušil nebo měl osobní předsudky. Natan mu potom řekl: „Ty sám jsi ten muž!“ a vynesl nad Davidem a jeho domem Jehovův rozsudek. (2Sa 12:1–18; viz také Ža 51:nadp.)

Časem se Davidovi a Bat-šebě narodil druhý syn, Šalomoun. Jehova toto dítě miloval; poslal proto svého proroka Natana, který „kvůli Jehovovi“ pojmenoval chlapce Jedidjáš, což znamená „Ten, koho miluje Jah“. (2Sa 12:24, 25) V posledních dnech Davidova života, když se Adonijáš pokoušel uchvátit trůn, udělal Natan přiměřená opatření, aby se na tuto záležitost soustředila Davidova pozornost. Natan se pak podílel na pomazání Šalomouna a na jeho slavnostním dosazení na trůn jako krále. (1Kr 1:5–40)

Zdá se, že Natan společně s Gadem radil Davidovi, jak správně rozmístit hudební nástroje ve svatyni. (2Pa 29:25) Natan a Gad jsou zřejmě ti, kdo byli použiti, aby zaznamenali zprávu zapsanou v závěrečných kapitolách 1. Samuelovy a ve všech kapitolách 2. Samuelovy. (1Pa 29:29) „Mezi slovy proroka Natana“ byly také zaznamenány „Šalomounovy záležitosti“. (2Pa 9:29)

Tento Natan mohl být otcem Azarjáše a Zabuda, kteří měli důležité postavení během Šalomounovy vlády. Azarjáš byl knížecím dozorcem nad zmocněnci, zatímco Zabud sloužil jako kněz a blízký králův přítel a rádce. (1Kr 4:1, 5)

3. Otec Jigala a bratr Joela, dvou silných mužů z Davidova vojska. (2Sa 23:8, 36; 1Pa 11:26, 38)

4. Syn Davida a Bat-šeby, který se Davidovi narodil v Jeruzalémě. (2Sa 5:13, 14; 1Pa 3:5) Mesiášův rodokmen je zapsán od Davida, Natana a jeho potomků až k Ježíši, zjevně přes Ježíšovu matku Marii. (Lk 3:23, 31) Proroctví Zecharjáše říká, že tehdy, až „budou vzhlížet k Tomu, jehož probodli“, nastane hořké bědování a nářky v celé zemi, v každé rodině, a zejména v rodině Davida, Leviho, Šimeiovců a ‚v rodině domu Natana‘. (Ze 12:10–14) Pochází-li rodina Natanova domu z Davidova syna, byla by jednou z Davidových rodin. Nářek by tedy postihl rodinu uvnitř rodiny.

5. Jeden z devíti představených těch vyhnanců, kteří se utábořili u řeky Ahava. Ezra je poslal, aby přivedli služebníky do domu Boha v Jeruzalémě. (Ezr 8:15–17)

6. Bývalý vyhnanec v Babylóně a jeden ze třinácti Binnujových synů, kteří propustili své cizozemské manželky podle Ezrových pokynů. (Ezr 10:10, 11, 38–42, 44)