[jih].

Předpokládá se, že hebrejské slovo neʹghev je odvozeno od kořene, který znamená  „být vyprahlý“ a často označuje polopouštní oblast již. od judských hor. Slovo neʹghev také začalo znamenat „jih“ a používá se ve vztahu k jižní straně (4Mo 35:5), k jižní hranici (Joz 15:4) a k jižní bráně (Ez 46:9). Některé překlady nerozlišovaly mezi zeměpisným označením a světovou stranou, což mělo za následek matoucí překlad. Takovým příkladem je 1. Mojžíšova 13:1, kde překlad slova neʹghev jako „jih“ (AS; ČB-Hč; KJ; Le) vzbuzuje dojem, že Abraham šel na jih od Egypta, ačkoli šel vlastně na sever přes Negeb do Betelu. Tento problém byl v mnoha moderních překladech odstraněn. (AT; EP; He; JB-č; NS; RS)

Místopis. Zdá se, že starověký Negeb byl na území, které leželo od oblasti Beer-šeby na S po Kadeš-barneu na J. (1Mo 21:14; 4Mo 13:17, 22; 32:8) Prorok Izajáš popisoval tuto oblast jako zemi, v níž jsou tvrdé podmínky, kde pobývají lvi, levharti a hadi. (Iz 30:6) V sev. části tohoto území se občas objevují prameny, studny a rybníky a jedním z mála stromů, který zde roste, je tamaryšek. (1Mo 21:33) Na JZ od Beer-šeby leží dvě malé oblasti a jedna poměrně velká oblast písečných dun. Značnou část Negebu tvoří plošina položená 450 až 600 m nad hladinou moře, která v nejvyšších bodech dosahuje výšky až 1 050 m. Na J a na V od Beer-šeby jsou rozeklané hřebeny, které se zpravidla táhnou směrem od V na Z.

Dějiny. V Negebu byly nalezeny cisterny, terasovité zdi a rozvaliny mnoha měst, což ukazuje, že ve starověku tato oblast poskytovala obživu poměrně velkému počtu obyvatel. Patriarchové Abraham a Izák zde našli pastvu pro svá velká stáda. (1Mo 13:1, 2; 20:1; 24:62) A v Abrahamově době král Elamu Kedorlaomer a jeho tři spojenci porazili obyvatele Negebu. (1Mo 14:1–7)

O staletí později izraelští zvědové, které vyslal Mojžíš, z Negebu vstoupili do Zaslíbené země, kterou v té době obývali Amalekité. (4Mo 13:17, 22, 29) Pod Jozuovým vedením byli všichni obyvatelé Negebu poraženi (Joz 10:40; 11:16) a města v této oblasti se stala součástí území kmene Simeon. (Joz 19:1–6) V Negebu přebývali také nomádští Kenité, s nimiž byl díky svému manželství spřízněn Mojžíš. (Sd 1:16; srovnej 1Sa 15:6, 7.) Izraelité zjevně neudrželi tuto oblast pod svou kontrolou. Po léta zde docházelo k opakovaným střetům s negebskými Kananejci a zvlášť s Amalekity. (Sd 1:9; 6:3; 1Sa 15:1–9; 30:1–20) David podnikal z města Ciklag, které dostal od filištínského krále Akiše, výpady proti Gešurovcům, Girzejcům a Amalekitům v Negebu. (1Sa 27:5–8) Úplné nadvlády nad Negebem Izrael dosáhl až tehdy, když se David stal králem a porazil Edomity. (2Sa 8:13, 14) Pozdější judský král Uzzijáš patrně v této oblasti postavil věže a vytesal cisterny. (2Pa 26:10)

Po zničení Jeruzaléma Babylóňany předpověděl Obadjáš, že Izraelité znovu osídlí svou zemi včetně Negebu. (Ob 19, 20)

[Vyobrazení na straně 57]

Ačkoli je Negeb (na jihu Judy) jako celek drsným územím, kdysi poskytoval obživu poměrně velkému počtu obyvatel