[město vítězství].

V tomto městě se apoštol Pavel rozhodl přečkat zimní období během jedné ze svých cest a naléhavě do něho zval Tita. (Tit 3:12) V Kralické bibli je na konci Pavlova dopisu Titovi poznámka, která říká, že tento dopis psal Pavel „z Nikopoli města Macedonského“; tato poznámka se však v nejstarších rukopisech nevyskytuje. Je zřejmé, že Pavel tento dopis z Nikopole nepsal, protože ze slov v Titovi 3:12 vyplývá, že tam v době psaní dopisu ještě nebyl, že se tehdy pouze rozhodl v Nikopoli přečkat zimu.

Zdá se, že z různých starověkých měst zvaných Nikopolis biblické zprávě nejvíce odpovídá Nikopolis v Epiru; leží na jednom poloostrově v sz. Řecku, asi 10 km sev. od města Preveza. Nikopolis byla významným městem, a proto to bylo příhodné místo, kde Pavel mohl oznamovat dobrou zprávu; měla také výhodnou polohu jak pro Pavla (který byl tehdy zřejmě v Makedonii), tak i pro Tita (který byl na Krétě). Je možné, že Pavel byl v Nikopoli zatčen a potom odveden do Říma, kde byl naposledy ve vězení a kde byl popraven.

Nikopoli založil Octavianus (Augustus) na památku vítězství, kterého v námořní bitvě u nedalekého Aktia dosáhl nad Antoniem a Kleopatrou (31 př. n. l.). Tuto událost měly připomínat také Aktijské hry, které Octavianus zavedl na počest boha Apollóna. Samotné město vybudoval Octavianus v místě, kde tábořila římská vojska; tam, kde stál jeho stan, postavil chrám boha Neptuna. Většina veřejných budov ve městě byla podle historika Josepha postavena za přispění a finanční podpory Heroda Velikého. (Židovské starožitnosti, XVI, 147 [v, 3])