[heb. peʹres].

Jeden z „létajících tvorů“, kteří byli prohlášeni za nečisté a kteří se podle smlouvy Zákona neměli jíst. (3Mo 11:13; 5Mo 14:12) Jeho hebrejský název (peʹres) doslova znamená „lamač“. Někteří překladatelé to pochopili tak, že tento dravec láme kosti své kořisti, a tak slovo peʹres přeložili jako orlosup (Gypaetus barbatus). Jiní překladatelé pochopili hebrejský název jako označení ptáka, který „trhá svou kořist“, což nutně nemusí znamenat, že láme kosti.

Orlovec říční (Pandion haliaëtus) je, jak se zdá, příbuzný sokola, ale v jistých výrazných znacích, například nohách, se podobá sově. Hlava a zobák orlovce připomínají hlavu a zobák sokola, tělo a křídla jsou nahoře tmavě hnědé a spodní strana je bílá s hnědými proužky. Na délku měří asi 65 cm a rozpětí křídel má téměř 1,8 m. Orlovec říční žije na celém světě poblíž velkých vodních ploch, kde se živí rybami, které plavou blízko u hladiny. Pták klouže téměř  bez úsilí nad vodou, půvabně krouží a vznáší se, dokud nenajde svou kořist. Pak se rychle vrhne dolů, mocně rozrazí vodu nohama a občas zmizí celý pod hladinou. Pro tento typ útoku je obdivuhodně vybaven. Na spodní straně těla má husté, kompaktní opeření, které snese určitý náraz vody, a dlouhé, zahnuté a velmi ostré spáry, které vyčnívají z hrubých prstů. Ty mu umožňují pevně sevřít jeho kluzkou kořist. Pozorovatelé říkají, že když orlovec letí s rybou ke břehu, aby ji sežral, vždy ji drží tak, aby její hlava směřovala dopředu. Tak snižuje odpor vzduchu. Orlovec se celkem běžně vyskytuje na pobřeží a na ostrovech v již. části Sinaje.

Za ptáka označeného hebrejským výrazem peʹres také bývá považován například orel mořský (Haliaëtus albicilla, odlišný od orlovce) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus), který je znám tím, že vylétá s kostmi a želvami do určité výšky a pak je pouští na skály a tak je rozbíjí.

[Vyobrazení na straně 165]

Orlovec — pták, který se pod mojžíšským Zákonem neměl jíst