Skladba, která je tvořena hudbou a slovy; básnická skladba. (Viz heslo HUDBA.) Celou jednu desetinu Bible tvoří písně; jsou to především Žalmy, Šalomounova píseň a Nářky. Písmo se sice zmiňuje o světských písních, o opovržlivých a svůdných písních, ale většina ze tří set biblických zmínek na toto téma se týká uctívání Jehovy Boha. Většinou byl zpěv spojen s radostí, jak napsal učedník Jakub: „Je někdo v dobré náladě? Ať zpívá žalmy [písně ke chvále Boha].“ (Jk 5:13) Písně vyjadřující zármutek by bylo možné vhodněji označit jako žalozpěvy. (Am 8:10; viz heslo ŽALOZPĚV.)

První píseň, jež je zaznamenána v Bibli, je píseň, kterou zpíval Mojžíš a izraelští muži, když byli zachráněni u Rudého moře, a na kterou odpovídala Miriam se ženami. (2Mo 15:1–21) K dalším písním patří Mojžíšova píseň na rozloučenou, vítězná píseň Debory a Baraka a Davidův žalozpěv nad smrtí Saula a Davidova drahého  přítele Jonatana. (5Mo 31:30; 32:1–43; Sd 5:1–31; 2Sa 1:17–27) David ještě složil přinejmenším 73 Žalmů. Bible se také zmiňuje o ‚Jehovově písni‘ v souvislosti s Ezekjášovou obnovou pravého uctívání a rovněž o ‚písni Mojžíše a Beránka‘. (2Pa 29:27; Zj 15:3, 4)

Zmínky o ‚nové písni‘ se neobjevují jen v Žalmech, ale také v tom, co napsal Izajáš a apoštol Jan. (Ža 33:3; 40:3; 96:1; 98:1; 144:9; 149:1; Iz 42:10; Zj 5:9; 14:3) Zkoumání kontextu výrazu ‚nová píseň‘ ukazuje, že ve většině případů se tato píseň zpívala tehdy, když došlo k určité změně v tom, jak Jehova projevoval svou svrchovanost. Žalm 96:10 radostně prohlašuje: „Sám Jehova se stal králem.“ Zdá se, že námětem této ‚nové písně‘ jsou nové kroky v tom, jak Jehova rozšiřuje své kralování, a také to, co tyto kroky znamenají pro nebe a zemi. (Ža 96:11–13; 98:9; Iz 42:10, 13)