Řecké slovo gra·feʹ („spis“), jak ho používají Křesťanská řecká písma, znamená pouze posvátné spisy v Božím slově, Bibli. Pisatelé Hebrejských i Řeckých písem použili i jiné dokumenty, například oficiální veřejné rodopisné záznamy, dějepisné zprávy a podobně, ale nepohlíželo se na ně jako na inspirované nebo se jim nepřipisovala taková váha jako spisům,  které byly uznány za kanonické. Dokonce i apoštolové asi napsali některým sborům i jiné dopisy. Například Pavlův výrok v 1. Korinťanům 5:9: „Ve svém dopise jsem vám napsal, abyste se přestali společensky stýkat se smilníky,“ ukazuje, že Pavel napsal již dříve do Korintu nějaký dopis, který dnes neexistuje. Tyto spisy zjevně nebyly Božím svatým duchem zachovány pro křesťanský sbor, protože byly podstatné pouze pro ty, jimž byly adresovány.

Řecké slovo gramʹma, které znamená písmeno neboli znak abecedy, je odvozeno od slovesa graʹfo. Je-li použito ve významu „dokument“, pak je v některých překladech uváděno jako „text“ a v jiných jako „spis“. U Jana 5:47 a ve 2. Timoteovi 3:15 je toto slovo použito ve významu inspirované „spisy“ Hebrejských písem. (Viz hesla HEBREJSKÁ PÍSMA; KŘESŤANSKÁ ŘECKÁ PÍSMA.)

Kristus a apoštolové se na ně odvolávali. Ježíš Kristus a pisatelé Křesťanských řeckých písem často používali slovo gra·feʹ, když se při svém vyučování či ve svém díle odvolávali na spisy Mojžíše a proroků jako na autoritu, protože byly inspirovány Bohem. Tyto hebrejské spisy jako celek byly často označovány jako „Písma“. (Mt 21:42; 22:29; Mr 14:49; Jan 5:39; Sk 17:11; 18:24, 28) Jestliže byl citován nějaký text, používalo se někdy jednotné číslo „Písmo“, čímž se poukázalo na to, že text je součástí všech spisů, z nichž se skládají Hebrejská písma. (Ří 9:17; Ga 3:8) Tímto řeckým slovem jsou dále označovány jednotlivé ‚texty Písma‘, a to v tom smyslu, že jde o směrodatné prohlášení. (Mr 12:10; Lk 4:21; Jan 19:24, 36, 37) Pavel ve 2. Timoteovi 3:16 a Petr ve 2. Petra 1:20 označují jak inspirované hebrejské spisy, tak řecké spisy jako „Písmo“. Ve 2. Petra 3:15, 16 Petr prohlásil Pavlovy spisy za součást ‚Písem‘.

Výraz ‚prorocká písma‘ (Ří 16:26) se možná vztahuje k prorockému charakteru celých Hebrejských písem. (Srovnej Zj 19:10.)

Personifikace. Písmo je inspirováno Bohem, je to jeho Slovo, hlas Boží —, tzn. že z Písma v podstatě mluví Bůh —, a proto je někdy personifikováno, jako by mluvilo s božskou autoritou (stejně jako Ježíš personifikoval Božího svatého ducha neboli činnou sílu a řekl o něm, že bude učit a vydávat svědectví [Jan 14:26; 15:26]). (Jan 7:42; 19:37; Ří 4:3; 9:17) Ze stejného důvodu se o Písmu mluví, jako by mělo schopnost předvídat a aktivně kázat. (Ga 3:8; srovnej Mt 11:13; Ga 3:22.)

Nezbytné pro křesťany. Ježíš Kristus se stále odvolával na Hebrejská písma, aby podepřel to, co učil, a proto je důležité, aby se jeho následovníci od Písma neodchýlili. Apoštol Pavel zdůrazňuje jeho hodnotu i to, že je nezbytné, když říká: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo.“ (2Ti 3:16, 17)